20190130_104429.jpg

25.1. 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. Česko si připomíná památku obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Senátorky a senátoři za KDU-ČSL uctí v těchto dnech památku nejen přibližně šesti milionů židovských obětí, ale i dalších nevinných, kteří zemřeli během druhé světové války. Zároveň apelují na to, aby se nadále jasně odsuzoval antisemitismus a jakékoliv jeho formy. „V Evropě pozorujeme vzestup antisemitských projevů. Nemůžeme k tomu mlčet,“ zdůrazňuje předseda senátorského klubu Petr Šilar. Zároveň upozorňuje na bezpráví, které se v důsledku plánovaného zdanění restitucí dotkne i židovských obcí a jejich majetku. „Židé byli obecně perzekuováni za války, pak jim sebrali majetek a teď vládní strany ve Sněmovně prosadily zdanění toho, co jim vrací. To je obrovské bezpráví,“ sděluje Šilar.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, která se angažuje ve prospěch česko-izraelských vztahů, přijala minulý rok v rámci připomínky 70 let od vzniku Izraele memorandum o přátelských vztazích mezi ČR a Izraelem. „Stojí zde, že odsuzujeme rostoucí antisemitismus, rasismus a xenofobii ve společnostech napříč světem ve všech jejich formách a projevech a podporujeme přijetí definice antisemitismu schválené Mezinárodní aliancí pro připomínku holocaustu (IHRA) do národních legislativ, včetně právního řádu České republiky.“ Již před rokem vyzvala Parlament ČR, aby přijal tuto definici antisemitismu. K tomu se Sněmovna přistoupila v dnešních dnech, Senát bude následovat.

V Senátu se v pátek 25. ledna uskutečnila připomínka holocaustu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Účastnil se jí také místopředseda KDU-ČSL Daniel Herman. „Těší mě, že se v této souvislosti nezapomíná ani na romskou komunitu, která byla postižena obdobnou rasovou nenávistí jako Židé,“ uvedl Herman. Podle jeho slov je třeba být stále na pozoru, aby se zločiny minulosti nepřenesly do současnosti. „Signály vzrůstajícího rasismu varují,“ upozornil Herman. 

rka Jelnkov.jpg

9.1. 2019, ČTK. Lidovci v únoru uspořádají dvě debaty kandidátů na předsedu strany, kterého budou vybírat delegáti březnového sjezdu. Jedna z debat bude pro straníky, druhá bude otevřená pro veřejnost. ČTK a Českému rozhlasu to dnes po jednání celostátního výboru KDU-ČSL řekl předseda strany Pavel Bělobrádek, který se rozhodl funkci neobhajovat.

První debata se uskuteční 18. února v Brně, druhá 25. února v Praze. "V Praze bychom to chtěli otevřít i pro veřejnost, aby lidé mohli pokládat dotazy, bylo to pro ně atraktivní a aby se tam všichni kandidáti mohli projevit," řekl Bělobrádek.
Veřejné debaty by podle něj měly přispět k tomu, aby souboj o předsednictví byl soubojem koncepcí, a ne pouze sjezdového projevu. "Chceme, aby straníci i veřejnost měli přístup k informacím dříve než na samotném sjezdu," řekl.
Zájem kandidovat na předsedu KDU-ČSL zatím vyjádřili první místopředseda strany a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný. Všichni tři se zúčastní veřejných debat. "Oslovíme i (zlínského hejtmana a senátora) Jiřího Čunka, který kandidaturu nevyloučil, aby se také mohl zúčastnit této debaty," řekl Bělobrádek.  Sjezd KDU-ČSL se uskuteční na konci března a strana bude volit nové vedení. Bělobrádek, který je nejdéle sloužícím polistopadovým předsedou lidovců, se rozhodl ve funkci dál nepokračovat.

Zájem kandidovat do vedení strany dnes oznámila senátorka Šárka Jelínková, která se uchází o místopředsednickou funkci. Je první uchazečkou o funkci místopředsedy lidovců a ve vedení strany by se chtěla věnovat sociálním a rodinným tématům. Od sjezdu v roce 2017 ve vedení KDU-ČSL žádná žena není, Zuzana Roithová tehdy neuspěla s kandidaturou na místopředsedkyni.​

kdu_100.png

4.1. 2019, Tisková zpráva KDU-ČSL. Lidovci slaví sto let vzniku - v lednu 1919 došlo ke sjednocení několika katolicky orientovaných stran, které působily v Čechách a na Moravě. Takový je začátek existence Československé strany lidové. Byl ovlivněn zápasem s antikatolickou vlnou, ale zásluhou smířlivého přístupu tehdejšího předsedy Jana Šrámka se strana stala respektovanou částí politického života. „Lidovci vždy byli stranou, které šlo především o spravedlivý přístup ke všem. My nejsme elitáři, každý má právo na živobytí a každý si zaslouží důstojný život. O to nám šlo vždy a jde nám o to i teď," uvádí ke stému výročí založení strany současný předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
 
Za svého fungování si lidová strana prošla různými etapami - v letech 1921 až 1938 byla silnou a respektovanou vládní stranou. V roce 1938 vystupovala proti ústupkům Sudetoněmecké straně a odmítala přijetí mnichovského diktátu. Jan Šrámek po obsazení republiky emigroval a později se stal předsedou exilové vlády v Anglii. V únoru 1948 Šrámek spolu s ostatními členy vlády rezignoval. Po neúspěšném pokusu o útěk ze země dožil svůj život v nezákonné internaci, zemřel v pražské nemocnici, kde byl hospitalizován pod cizím jménem.   
Po roce 1948 se ani Československé straně lidové nevyhnuly tvrdé komunistické perzekuce. Poslanec Broj byl popraven, poslanec Sochorec byl ubit ve vězení, množství členů především z řad inteligence a soukromých zemědělců bylo odsouzeno k mnohaletému vězení. 
 
Další důležité kapitoly strany se začaly psát po roce 1989 - do čela strany nastoupil o rok později Josef Lux, který dodnes patří k jejím nejvýznamnějším představitelům. Na sjezdu v Jihlavě a Prostějově v roce 1992 došlo k přejmenování na KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), byl podpořen křesťansko-demokratický program. 
Několik let pak byla KDU-ČSL výraznou parlamentní i vládní stranou, v roce 2010 však zaznamenala neúspěch při volbách do Poslanecké sněmovny. Novým předsedou KDU-ČSL se stal Pavel Bělobrádek, a to hned v prvním kole s rekordním náskokem oproti ostatním kandidátům. V roce 2013 se lidovci dostali zpět do Sněmovny a vytvořili úspěšnou vládní koalici. 
 
KDU-ČSL oslaví svých 100 let především na sjezdu, který se koná 29. a 30. března, 31. březen pak bude věnován oslavám výročí založení. Lidovce také letos čeká volba nového předsedy. Podle toho současného by měl přinést novou energii, dynamiku, naději, přístupy. „Myslím, že nový předseda by měl přinést něco, čemu se v byznysu říká rebranding či refreshing – dát novou tvář tradiční značce," dodává Pavel Bělobrádek. 

PF_2018_1.jpg

Pokojné prožití vánočních svátků, v novém roce hodně zdraví, štěstí a úspěchu Vám přeje senátorka Šárka Jelínková.

arka tk.jpg

Ve středu 19. prosince se senátoři sešli na 4. schůzi horní komory, zákonodárci mají na programu například hlasování o zelené naftě (vrácení zemědělcům část spotřební daně z nafty podle intenzity chovu hospodářských zvířat). Poslanecká sněmovna poslala Senátu schválenou novelu, podle které by měla zůstat zelená nafta zachována. S tím souhlasí i předseda senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Petr Šilar: „Je to potřebné a důležité, zvlášť zavedení nově i pro oblast živočišné výroby. Našim zemědělcům z regionu to velmi pomůže.“

Senátoři se také dostanou ke schválení insolvenční novely. Podle klubu KDU-ČSL a nezávislí je důležité, aby se podmínky pro oddlužení zmírnily a lidé se tak snáz navrátili do běžného ekonomického života. Podporují především zmírnění podmínek oddlužení důchodcům - těm invalidním i starobním. „V Česku je skoro milion obyvatel v exekucích. Minulé vlády dopustily, aby byla na lidech páchána lichva. Ekonomicky se daří celé společnosti, ale pořád máme tolik lidí v dluzích. Musíme zajistit, aby se mohli se navrátit do normálního ekonomického života, to se vyplatí nám všem," okomentovala senátorka Šárka Jelínková.

Horní komora se také dostala k novele služebního zákona. Vláda by podle senátorů neměla získat právo odvolávat ministerské státní tajemníky na podnět příslušných ministrů. K tématu se vyjádřila senátorka Jitka Seitlová, podle ní by byl takový krok cestou zpátky k politizaci státní správy. „Změna by oslabila roli státního tajemníka, který by ani po odvolání neměl možnost se bránit rozhodnutí. Jedinou možností by bylo bránit se žalobou, ale problém je, že žádná obdobná řízení dosud neprobíhala, případy by se proto velmi složitě posuzovaly,“ vysvětlila.  

Beseda.jpg

13.12. 2018. BESEDA SE SENÁTORKOU ŠÁRKOU JELÍNKOVOU. HOST P. JOSEF ČUNEK S.J. Bystřice pod Hostýnem, Společenský dům Sušil - čtvrtek 13.12. 2018.  

stl kulat.JPG

28.11. 2018, tisková zpráva. Bez domácí rodinné péče se celý systém sociální péče v České republice neobejde. Lidé, kteří se rozhodnou pečovat o své rodinné příslušníky nebo blízké v doma, nedostávají dostatečnou podporu ze strany státu či úřadů, jejichž roli v podstatě zastupují. „O prospěšnosti domácí péče pro ošetřované už v dnešní době nemůže být pochyb, proto musíme potřebným a pečujícím zlepšit jejich podmínky a co nejvíce jim usnadnit jejich životní situaci,“ uvedla senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL), která se dlouhodobě na toto téma zaměřuje.

V Senátu se ve středu 21. listopadu 2018 právě z iniciativy senátorky Šárky Jelínkové konal kulatý stůl, který se neformální domáčí péči věnoval. Své problémy a podněty k současnému nedostačujícímu stavu přijeli sdělit pozvaní hosté z celé republiky. Jednohlasně se všichni účastníci shodli, že je potřeba změnit myšlení státu, který stále upřednostňuje ústavní péči před tou domácí. Jak shodně uvedli paní Štachová ze Zlína, která pečuje 20 let o svého manžela a zároveň vychovává dceru, a pan Forýtek z Kroměříže, který se se svojí ženou stará přes 10 let o hendikepovanou dceru, tak nejvíce by jim pomohla dostupnější odlehčovací služba. „Na potřeby a osobní život pečujících se ve velké míře zapomíná. Pečující se do maximální míry – ať už z tlaku okolí, anebo z osobního přesvědčení – ponoří do péče o své blízké a ztrácí kontakty se svými přáteli. Narůstající stres a vyčerpání se poté promítá do celkové péče a může uškodit i potřebným,“ uvedla předsedkyně Unie pečujících Zdeňka Michálková. 

Všechny podněty z této akce budou projednány senátorkou Šárkou Jelínkovou s cílem zajištění kvalitní domácí péče v následujících letech. Jedná se o pokračování práce senátorky Jelínkové, která již v červnu navrhla zvýšení příspěvku osobám v domácí péči o 6 000 korun měsíčně. Že toto témata vnímají jako velmi závažné i zástupci dalších politických stran a organizací, dokazuje i účast náměstkyně MPSV ČR pro věci sociální a správní Jany Hanzlíkové, poslankyně Lenky Dražilové (ANO), radní Zlínského kraje pro sociální záležitosti Michaely Blahové (KDU-ČSL) a místopředsedkyně Senátu Miluše Horské (KDU-ČSL a nezávislí). Kulatý stůl se konal za podpory Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku a nadace Konrad-Adenauer-Stiftung.

Kulat stl.jpg

Ve středu 21. listopadu 2018 se z mé iniciativy a pod mojí záštitou uskutečnil odborný kulatý stůl s názvem: "Neformální sociální péče v ČR: zkušenosti, možnosti, výhledy". Hlavním organizátorem byl Institut pro křesťansko-demokratickou politiku. Partnerem a podporovatelem a podporovatelem akce byla Nadace Kondrada Adenauera. Organizačně se podílel také senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí.