trikandidati.jpg

13.3. 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. Poslední březnový víkend se uskuteční na brněnském výstavišti celostátní sjezd KDU-ČSL, na kterém delegáti zvolí nového předsedu strany z trojice kandidátů. O místo šéfa lidovců usilují předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek, první místopředseda Marian Jurečka a poslanec Marek Výborný. Kromě předsedy a místopředsedů se zvolí také zástupci do celostátního výboru strany.  

Sjezd odstartuje v pátek 29. března a vyvrcholí v neděli oslavami stého výročí založení strany. Podle končícího předsedy Pavla Bělobrádka potřebuje strana novou energii. „Myslím, že nový předseda by měl přinést něco, čemu se v byznysu říká rebranding či refreshing – dát novou tvář tradiční značce," řekl nejdéle sloužící polistopadový šéf KDU-ČSL. V únoru uspořádali lidovci dvě debaty, ve kterých kandidáti na post předsedy představili své koncepty a ideje o dalším směřování strany. Na druhé debatě, jež byla přístupná pro veřejnost i média, vystoupil také Pavel Bělobrádek: „Jsem přesvědčen, že pro nás jako pro stranu se stoletou tradicí je velmi důležité, abychom si teď do té nové stovky vybrali předsedu, který bude zosobňovat naše hodnoty, program a vizi. Jsem také přesvědčen, že se ukáže, že KDU-ČSL je nejen strana s historií, ale i s budoucností,“ uvedl.  

Kandidát Jan Bartošek chce pro stranu dlouhodobou strategii a jasně definovaná témata. Nutností je podle něj vybudovat silnou značku KDU-ČSL. Za důležité považuje také otázky týkající se podpory rodin či prezentace strany. „V případě, že budu předseda, tak zřídím odbornou expertní ekonomickou skupinu pod předsedou KDU-ČSL a posílím kompetenci lidové strany v oblasti ekonomiky a podpory malého a středního podnikání,“ řekl šéf lidoveckých poslanců v Divadle Minor.

Marian Jurečka nesouhlasí s tím, že by byla strana ve volbách neúspěšná. Dařilo se jí podle něj v komunálních, senátních i krajských volbách. „Chci, aby se slovo „lidová“ promítalo do každodenního života člověka,“ předestřel v debatě Jurečka. Okomentoval také, jaký směr by podle něj měla držet KDU-ČSL v otázce bezpečnosti a migrace. V této souvislosti zmínil heslo Naše země, naše pravidla.

Podle Marka Výborného má strana kvalitní program, ale neumí ho prodat tak, aby byla ve volbách úspěšná. „Musíme to dělat srozumitelně, být čitelní, jasní a konkrétní. Témata si každý musí promítnout do svého života, protože středem našeho zájmu vždycky byl, je a bude člověk,“ uvedl na debatě v divadle. Jedno z důležitých témat je pro Výborného vzdělávání a nejde jen o navýšení platů učitelům. Inspiraci hledá v Dánsku, kde je povolání učitele prestižní záležitostí. 

TKrestituce.jpg

27.2. 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. Zdanění restitucí je pro senátory KDU-ČSL a nezávislé naprosto neakceptovatelné. „Toto je velký zásah do právní jistoty. Jak pak máme věřit státu, který sám neplní dohody?“ ptá se předseda klubu Petr Šilar. Navíc považuje za naprosto nemístné, aby komunisté, kteří církvím majetek sebrali, teď podmiňovali podporu vládě podmínkou, že se zdaní restituce. „Měli by v sobě nalézt aspoň trochu studu,“ dodává s povzdechem Šilar. Klub KDU-ČSL je v Senátu vůdčí silou, která odmítá zdanění a již nyní pracuje na podání k Ústavnímu soudu. Senát zdanění zamítl, norma se tak vrací do Sněmovny.

Senát dále řešil problematiku nadcházejícího Brexitu. „Schválili jsme českou a podpořili unijní legislativu pro případ tzv. tvrdého brexitu. Opatření to jsou nicméně jen dočasná a dílčí. Prioritou proto zůstává, aby dlouhodobé a komplexní uspořádání našich vztahů bylo dohodnuto co nejdříve a ku prospěchu naší země, Evropské unie i Spojeného království,“ vysvětlil senátor Václav Hampl, předseda Výboru pro záležitosti EU. Senát také schválil usnesení senátora Hampla, který poukázal na to, že prezident republiky již více než 1,5 roku nepředložil Senátu návrh kandidáta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. „Vyzvali jsme prezidenta, aby dbal nejen svých pravomocí, ale i povinností, které mu ukládá právní řád České republiky. Povinnosti se mají plnit, prezidenta nevyjímaje,“ uvedl senátor Václav Hampl.

27973686_1799510503415821_2963374022206267078_n.jpg

20.2. 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. Za bezpráví a smutný příklad toho, jak stát uvádí své občany do právní nejistoty, považují senátoři za KDU-ČSL a nezávislí poslanecký návrh na zdanění církevních restitucí. Klub proto již podniká konkrétní právní kroky a pracuje na ústavní žalobě. Tu chce podat hned, jak zákon začne platit.

„Tímhle návrhem zákona se zavádí bezpříkladná právní nejistota. Jak mají lidé věřit státu, když se takto porušují podepsané smlouvy? Teď jde o zdanění restitucí, ale o koho půjde příště," ptá se Petr Šilar, předseda senátorského klubu. Senátoři proto v tuto chvíli pracují na žalobě. Dnes návrh zákona zamítl všemi hlasy i garanční Ústavně-právní výbor Senátu. Minulý týden se našla většina pro zamítnutí v Hospodářském výboru.
 
„Je třeba jasně zastavit tuto právní nejistotu na obou stranách, toto je právní hazard," dodává senátorka Anna Hubáčková, která je místopředsedkyní klubu a Ústavně-právního výboru. Navíc veškeré účetní a daňové operace již proběhly. „Finanční náhrada již byla ze zákona zaúčtována a přiznána v roce 2013. Daňové přiznání celkové částky proběhlo. V současné době už není co danit a tento návrh zákona tak kulhá na obě nohy. Danění by nebylo ničím jiným než novou konfiskací," vysvětluje senátorka Šárka Jelínková, první místopředsedkyně klubu. 

kandidti na pedsedu.jpg

7.2. 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. Žádná politická strana u nás dosud nezorganizovala veřejné debaty kandidátů na předsedu. S novinkou přichází až KDU-ČSL, která bude na březnovém sjezdu volit svého nového lídra. Před stranickým publikem v Brně se 18. února představí Jan Bartošek, Marian Jurečka a Marek Výborný, kteří kandidují na předsedu KDU-ČSL po odcházejícím Pavlu Bělobrádkovi. Obdobnou debatu ve stejném složení zažije týden poté - tedy 25. února - i Praha v divadle Minor. Stejní kandidáti se zde představí nejen svým stranickým kolegům, ale i zájemcům z řad široké veřejnosti včetně novinářů.

Audiovizuální show

Debaty se odehrají v moderním interaktivním pojetí, účastníci se mohou těšit na audiovizuální show, která bude přenášena na velkoformátovou obrazovku. Po krátkém úvodním videu jednotlivých kandidátů budou následovat dotazy moderátorky, publika a otázky, které budou přicházet přes sociální sítě, organizátoři navíc počítají i s předtočenými videodotazy.V Praze do debaty navíc vstoupí i novináři. Vybraná média budou tento projekt streamovat pro své diváky. S obdobnými debatami mají bohaté zkušenosti v Německu, Rakousku a využívají je v USA při prezidentské volbě.

Debaty pomůžou kandidátům i nerozhodnutým

A co na uspořádání debat říkají samotní kandidáti? Shodují se, že se jedná o zajímavý nápad, který váhajícím delegátům pomůže v jejich rozhodování a jim samotným umožní oslovit mnohem širší okruh lidí. Zároveň si uvědomují, že pro zhruba čtvrtinu až třetinu delegátů bude klíčový vlastní sjezd a nebude tedy výjimkou, že finální rozhodnutí padne až 29. března, tedy v den volby nového předsedy.​

20190130_104607.jpg

29.1. 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. Ti, kdo pečují doma o postižené příbuzné, se často nacházejí ve finančně tíživé situaci. Senátoři z klubu KDU-ČSL a nezávislí si toho jsou dobře vědomi, proto sepsali novelu zákona o sociálních službách, která reaguje na tuto jejich situaci. Příspěvek na péči osobám závislým ve čtvrtém stupni se zvyšuje na 19 200 Kč měsíčně. Dosud se jednalo o 13 200 Kč. U osob, které pečují o postižené ve třetím stupni, bude měsíční příspěvek na péči činit nově 13 900 Kč u dětí a 12 800 u dospělých.

Toto je velmi dobrá zpráva pro osoby, které pečují o své blízké v domácím prostředí,“ sdělila senátorka Šárka Jelínková, která je jedním z třech předkladatelů této novely za klub KDU-ČSL. Podle ní už bylo na čase, aby stát začal více myslet na ty nejpotřebnější a na jejich péči v domácím prostředí.​
 
„Tito lidé jsou totiž značně znevýhodněni oproti těm, kdo žijí v pobytových zařízeních,“ doplňují místopředsedkyně Senátu Miloše Horská a předseda výboru Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Lumír Kantor, kteří jsou též předkladateli této novely. Stávající výše příspěvku je podle jejích slov naprosto nedostačující a bylo třeba ji navýšit.  
Novela je příkladem toho, jak Senát alespoň částečně reaguje na absenci zákona o sociálních službách, který MPSV již dlouhodobě slibuje, ale dosud ho nepředložilo.

20190130_104429.jpg

25.1. 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. Česko si připomíná památku obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Senátorky a senátoři za KDU-ČSL uctí v těchto dnech památku nejen přibližně šesti milionů židovských obětí, ale i dalších nevinných, kteří zemřeli během druhé světové války. Zároveň apelují na to, aby se nadále jasně odsuzoval antisemitismus a jakékoliv jeho formy. „V Evropě pozorujeme vzestup antisemitských projevů. Nemůžeme k tomu mlčet,“ zdůrazňuje předseda senátorského klubu Petr Šilar. Zároveň upozorňuje na bezpráví, které se v důsledku plánovaného zdanění restitucí dotkne i židovských obcí a jejich majetku. „Židé byli obecně perzekuováni za války, pak jim sebrali majetek a teď vládní strany ve Sněmovně prosadily zdanění toho, co jim vrací. To je obrovské bezpráví,“ sděluje Šilar.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, která se angažuje ve prospěch česko-izraelských vztahů, přijala minulý rok v rámci připomínky 70 let od vzniku Izraele memorandum o přátelských vztazích mezi ČR a Izraelem. „Stojí zde, že odsuzujeme rostoucí antisemitismus, rasismus a xenofobii ve společnostech napříč světem ve všech jejich formách a projevech a podporujeme přijetí definice antisemitismu schválené Mezinárodní aliancí pro připomínku holocaustu (IHRA) do národních legislativ, včetně právního řádu České republiky.“ Již před rokem vyzvala Parlament ČR, aby přijal tuto definici antisemitismu. K tomu se Sněmovna přistoupila v dnešních dnech, Senát bude následovat.

V Senátu se v pátek 25. ledna uskutečnila připomínka holocaustu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Účastnil se jí také místopředseda KDU-ČSL Daniel Herman. „Těší mě, že se v této souvislosti nezapomíná ani na romskou komunitu, která byla postižena obdobnou rasovou nenávistí jako Židé,“ uvedl Herman. Podle jeho slov je třeba být stále na pozoru, aby se zločiny minulosti nepřenesly do současnosti. „Signály vzrůstajícího rasismu varují,“ upozornil Herman. 

rka Jelnkov.jpg

9.1. 2019, ČTK. Lidovci v únoru uspořádají dvě debaty kandidátů na předsedu strany, kterého budou vybírat delegáti březnového sjezdu. Jedna z debat bude pro straníky, druhá bude otevřená pro veřejnost. ČTK a Českému rozhlasu to dnes po jednání celostátního výboru KDU-ČSL řekl předseda strany Pavel Bělobrádek, který se rozhodl funkci neobhajovat.

První debata se uskuteční 18. února v Brně, druhá 25. února v Praze. "V Praze bychom to chtěli otevřít i pro veřejnost, aby lidé mohli pokládat dotazy, bylo to pro ně atraktivní a aby se tam všichni kandidáti mohli projevit," řekl Bělobrádek.
Veřejné debaty by podle něj měly přispět k tomu, aby souboj o předsednictví byl soubojem koncepcí, a ne pouze sjezdového projevu. "Chceme, aby straníci i veřejnost měli přístup k informacím dříve než na samotném sjezdu," řekl.
Zájem kandidovat na předsedu KDU-ČSL zatím vyjádřili první místopředseda strany a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný. Všichni tři se zúčastní veřejných debat. "Oslovíme i (zlínského hejtmana a senátora) Jiřího Čunka, který kandidaturu nevyloučil, aby se také mohl zúčastnit této debaty," řekl Bělobrádek.  Sjezd KDU-ČSL se uskuteční na konci března a strana bude volit nové vedení. Bělobrádek, který je nejdéle sloužícím polistopadovým předsedou lidovců, se rozhodl ve funkci dál nepokračovat.

Zájem kandidovat do vedení strany dnes oznámila senátorka Šárka Jelínková, která se uchází o místopředsednickou funkci. Je první uchazečkou o funkci místopředsedy lidovců a ve vedení strany by se chtěla věnovat sociálním a rodinným tématům. Od sjezdu v roce 2017 ve vedení KDU-ČSL žádná žena není, Zuzana Roithová tehdy neuspěla s kandidaturou na místopředsedkyni.​

kdu_100.png

4.1. 2019, Tisková zpráva KDU-ČSL. Lidovci slaví sto let vzniku - v lednu 1919 došlo ke sjednocení několika katolicky orientovaných stran, které působily v Čechách a na Moravě. Takový je začátek existence Československé strany lidové. Byl ovlivněn zápasem s antikatolickou vlnou, ale zásluhou smířlivého přístupu tehdejšího předsedy Jana Šrámka se strana stala respektovanou částí politického života. „Lidovci vždy byli stranou, které šlo především o spravedlivý přístup ke všem. My nejsme elitáři, každý má právo na živobytí a každý si zaslouží důstojný život. O to nám šlo vždy a jde nám o to i teď," uvádí ke stému výročí založení strany současný předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
 
Za svého fungování si lidová strana prošla různými etapami - v letech 1921 až 1938 byla silnou a respektovanou vládní stranou. V roce 1938 vystupovala proti ústupkům Sudetoněmecké straně a odmítala přijetí mnichovského diktátu. Jan Šrámek po obsazení republiky emigroval a později se stal předsedou exilové vlády v Anglii. V únoru 1948 Šrámek spolu s ostatními členy vlády rezignoval. Po neúspěšném pokusu o útěk ze země dožil svůj život v nezákonné internaci, zemřel v pražské nemocnici, kde byl hospitalizován pod cizím jménem.   
Po roce 1948 se ani Československé straně lidové nevyhnuly tvrdé komunistické perzekuce. Poslanec Broj byl popraven, poslanec Sochorec byl ubit ve vězení, množství členů především z řad inteligence a soukromých zemědělců bylo odsouzeno k mnohaletému vězení. 
 
Další důležité kapitoly strany se začaly psát po roce 1989 - do čela strany nastoupil o rok později Josef Lux, který dodnes patří k jejím nejvýznamnějším představitelům. Na sjezdu v Jihlavě a Prostějově v roce 1992 došlo k přejmenování na KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), byl podpořen křesťansko-demokratický program. 
Několik let pak byla KDU-ČSL výraznou parlamentní i vládní stranou, v roce 2010 však zaznamenala neúspěch při volbách do Poslanecké sněmovny. Novým předsedou KDU-ČSL se stal Pavel Bělobrádek, a to hned v prvním kole s rekordním náskokem oproti ostatním kandidátům. V roce 2013 se lidovci dostali zpět do Sněmovny a vytvořili úspěšnou vládní koalici. 
 
KDU-ČSL oslaví svých 100 let především na sjezdu, který se koná 29. a 30. března, 31. březen pak bude věnován oslavám výročí založení. Lidovce také letos čeká volba nového předsedy. Podle toho současného by měl přinést novou energii, dynamiku, naději, přístupy. „Myslím, že nový předseda by měl přinést něco, čemu se v byznysu říká rebranding či refreshing – dát novou tvář tradiční značce," dodává Pavel Bělobrádek. 

PF_2018_1.jpg

Pokojné prožití vánočních svátků, v novém roce hodně zdraví, štěstí a úspěchu Vám přeje senátorka Šárka Jelínková.

arka tk.jpg

Ve středu 19. prosince se senátoři sešli na 4. schůzi horní komory, zákonodárci mají na programu například hlasování o zelené naftě (vrácení zemědělcům část spotřební daně z nafty podle intenzity chovu hospodářských zvířat). Poslanecká sněmovna poslala Senátu schválenou novelu, podle které by měla zůstat zelená nafta zachována. S tím souhlasí i předseda senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Petr Šilar: „Je to potřebné a důležité, zvlášť zavedení nově i pro oblast živočišné výroby. Našim zemědělcům z regionu to velmi pomůže.“

Senátoři se také dostanou ke schválení insolvenční novely. Podle klubu KDU-ČSL a nezávislí je důležité, aby se podmínky pro oddlužení zmírnily a lidé se tak snáz navrátili do běžného ekonomického života. Podporují především zmírnění podmínek oddlužení důchodcům - těm invalidním i starobním. „V Česku je skoro milion obyvatel v exekucích. Minulé vlády dopustily, aby byla na lidech páchána lichva. Ekonomicky se daří celé společnosti, ale pořád máme tolik lidí v dluzích. Musíme zajistit, aby se mohli se navrátit do normálního ekonomického života, to se vyplatí nám všem," okomentovala senátorka Šárka Jelínková.

Horní komora se také dostala k novele služebního zákona. Vláda by podle senátorů neměla získat právo odvolávat ministerské státní tajemníky na podnět příslušných ministrů. K tématu se vyjádřila senátorka Jitka Seitlová, podle ní by byl takový krok cestou zpátky k politizaci státní správy. „Změna by oslabila roli státního tajemníka, který by ani po odvolání neměl možnost se bránit rozhodnutí. Jedinou možností by bylo bránit se žalobou, ale problém je, že žádná obdobná řízení dosud neprobíhala, případy by se proto velmi složitě posuzovaly,“ vysvětlila.