Senátorky a senátoři uspořádali Tříkrálovou snídani a dali peníze na potřebné

8. ledna 2020, tisková zpráva KDU-ČSL. 

Vládnout znamená sloužit. O tom je Tříkrálová sbírka, kterou pořádá Charita ČR a které je letos již 20 let. Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí v jejím rámci pořádá Tříkrálovou snídani. Senátorky a senátory tak i letos pozvali do svých úřadoven koledníky a vybírali peníze pro potřebné. Senátorka a první místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková přivítala na slavnostní snídani kromě senátorů také lidovecké poslance a další hosty, mezi nimi předsedu Marka Výborného nebo bývalého předsedu Senátu Petra Pitharta. Připomněla, že Tříkrálová snídaně se koná již po deváté. „Otevřít nejen svá srdce, ale aktivně pomoci, to je nejlepší vykročení do nového roku,“ řekla Jelínková.

Mezi hosty snídaně byl také římskokatolický kněz, teolog a přírodovědec Marek Orko Vácha „Národ nikdy nebude velký tím, jak se stará o své zdravé, ale tím, jak se stará o své nemocné,“ sdělil ve svém projevu. „S naší společnost to není tak špatné,“ začal svou krátkou řeč ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Když Češi ví, že něčemu mohou pomoci, tak to podle jeho slov dělají. Slavnostní snídani zarámovalo klavírní vystoupení Klárky Gibišové, společný zpěv písně „Narodil se Kristus pán“ a také předseda senátorského klubu Petr Šilar. Podle jeho slov musíme v naší společnosti bojovat s lhostejností. „Jen pokud s ní dokážeme bojovat, tak pochopíme, že pomáhat se vyplatí.“ Výnos senátní sbírky ještě není znám, přesto však již ale víme, že za 20 let republikové Tříkrálové sbírky se podařilo podpořit přes 15 000 projektů v rámci celé ČR a pomohl přitom na jeden milion dobrovolníků.

Projev první místopředsedkyně Šárky Jelínkové na kongresu EPP v Záhřebu

21. listopadu 2020, projev, který jsem přednesla na kongresu Evropské lidové strany v chorvatském Záhřebu. 

Vážení přátelé, dámy a pánové,

dovolte mi, abych jménem českých křesťanských demokratů pozdravila náš důležitý sjezd.
Počátkem listopadu jsme si připomněli výročí pádu Berlínské zdi. V těchto dnech v České republice i Slovenské republice slavíme významný milník. Uplynulo 30 let od tzv. Sametové revoluce, která přinesla pád komunismu v tehdejším Československu. Bilancujeme, co nám uplynulých 30 let přineslo. Evropa se opět spojila a Česká republika se stala její pevnou součástí, žijeme ve svobodě, demokracii a míru. To je velký důvod k vděčnosti! Je to pro mě velmi osobní – komunisté věznili mého otce, který se bohužel roku 1989 nedožil. I to bylo jedním z důvodů, proč jsem po revoluci vstoupila do politiky, abych nesla dál jeho odkaz – touhu po svobodě a demokracii.

Pro nás křesťanské demokraty je tato svoboda pevně spojena s odpovědností. Jako KDU-ČSL se snažíme ozývat všude tam, kde je omezována lidská svoboda a pošlapávána lidská důstojnost. Ať už je to o ochrana pronásledovaných křesťanů ve světě či apel na českou vládu, aby ČR přijala nedoprovázené děti z řeckých uprchlických táborů a projevila tak solidaritu alespoň symbolicky. Vždyť sama myšlenka Evropské unie je postavena na solidaritě a vzájemné pomoci.

I v ochraně liberální demokracie je před námi ještě velký kus práce. Václav Havel si byl její zranitelnosti dobře vědom, když řekl: „Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatímco těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“ Česká republika je v současnosti zemí, kde je 30 let po pádu železné opony menšinová vláda postavena právě na hlasech komunistické strany. Evropské dotace zneužívají oligarchové, kteří jsou v jasném střetu zájmů. Nemůžeme chránit demokracii bez politiky založené na hodnotách. Naše křesťanské hodnoty není potřeba měnit. Musíme je ale umět nově interpretovat, abychom jako EPP i nadále udrželi prst na tepu doby. Ať už se jedná o podporu rodin, ochranu lidských práv, udržování bezpečnosti v Evropě či integrální ekologii, které jsou součástí DNA naší politické rodiny.

Novému předsednictvu EPP proto přeji, aby pod jejich vedením byla EPP i nadále stranou dialogu, rozumného kompromisu a konsenzu. To samé přeji i nám pro naši každodenní politickou práci. Slovy Václava Havla: Láska a pravda musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Šárka Jelínková nebude kandidovat na post šéfky strany

3. ledna 2020, Deník N.

První místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková nebude na lednovém mimořádném sjezdu kandidovat na post šéfky strany. „Po pečlivém zvážení všech okolností jsem se rozhodla, že kandidovat nebudu,“ řekla Deníku N. Několik pobídek ke kandidatuře dostala Jelínková poté, co rezignaci oznámil současný předseda Marek Výborný. Kandidaturu zatím oznámil poslanec Jan Bartošek a europoslanec Tomáš Zdechovský.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný rezignuje na svou funkci, mimořádný sjezd bude zřejmě v lednu

19. listopadu 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. 

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný rezignuje na svou funkci k 25. lednu 2020, rozhodnutí oznámil po jednání celostátního výboru strany v úterý 19. listopadu. Odstoupit z funkce se rozhodl kvůli rodinným důvodům. Mimořádný sjezd KDU-ČSL se uskuteční s největší pravděpodobností 25. ledna 2020, právě na něm předseda Výborný předá nově zvolenému šéfovi lidovců funkci.

„Nasadit všechny své síly jako předseda ve prospěch naší KDU-ČSL jsem mohl jedině po dohodě a s maximální podporou právě mé manželky Markéty. Role rodiče je pro mě důležitější a cennější než politická funkce," okomentoval Marek Výborný důvody svého rozhodnutí. „K zachování maximální kontinuity a vnitřní stability KDU-ČSL a po dohodě s první místopředsedkyní strany Šárkou Jelínkovou, předsednictvem a celostátním výborem rezignuji na post předsedy k termínu mimořádného sjezdu KDU-ČSL," uzavřel. Termín mimořádného sjezdu musí schválit Celostátní konference KDU-ČSL, která se koná v pátek 13. prosince.

Lidovci předkládají návrh, který má srovnat váhu hlasů u voleb

13. listopadu, ČTK. 

Lidovci dnes v Poslanecké sněmovně předloží změnu volebního zákona, která by měla srovnat váhu všech odevzdaných hlasů. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný novinářům řekl, že strana usiluje také o úplné zrušení systému, podle kterého se zvyšuje o pět procentních bodů kvorum pro strany kandidující v koalici za každou, která se do společné kandidátky zapojí. Výborný uvedl, že současný volební zákon je nespravedlivý k voličům, dlouhodobě popírá ústavně zaručené právo na rovnost hlasů. Jeden poslanec hnutí ANO reprezentuje přibližně 19.000 voličů, já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji přibližně 29.000 voličů, poslanec nejmenší strany ve Sněmovně reprezentuje astronomických skoro 44.000 voličů. Je zjevné, že váha jednoho hlasu není v souladu s ústavou, uvedl.

Předloha KDU-ČSL má podle Výborného za cíl vrátit volební systém před opatření z doby tzv. opoziční smlouvy. Srovnat by měla i váhu hlasů z jednotlivých krajů. Malá strana má dnes kvůli deformovanému volebnímu systému minimální šanci v malých krajích uspět, řekl. U volebních koalic by se pak podle představ lidovců nemělo vůbec zvyšovat kvorum z pěti procent platných pro strany kandidující samostatně. Podobný cíl jako návrh KDU-ČSL sleduje i podnět, který podala skupina 21 zákonodárců k Ústavnímu soudu po posledních sněmovních volbách. Návrh senátorského klubu STAN podpořili i zástupci KDU-ČSL, TOP 09 a někteří nezávislí senátoři. Podle nich nemají hlasy voličů fakticky stejnou váhu, což je dáno zásadními rozdíly ve velikostech krajů a souběžným přepočítáváním hlasů d'Hondtovou metodou. Výborný dnes vyjádřil lítost nad tím, že soud zatím o podnětu nerozhodl.

S návrhem změn volebního zákona přišlo před měsícem ministerstvo vnitra. Do připomínkového řízení poslalo novelu, která plánuje stěsnat dobu, po kterou mohou voliči přicházet k volebním urnám do jednoho dne, elektronizovat volby či pro zahraničí zavést korespondenční hlasování. První změny by podle návrhu voliče čekaly už ve sněmovních volbách 2021. Prezident Miloš Zeman avizoval, že by normu vetoval, zkrácení voleb na jeden den by podle něj snížilo volební účast.

Nový předseda lidovců se zvolí na mimořádném sjezdu 25. ledna. Datum schválila Celostátní konference

13. prosince, tisková zpráva KDU-ČSL.

Širší vedení strany odsouhlasilo navržený termín mimořádného sjezdu, na kterém se zvolí nový předseda lidovců. Sjezd se uskuteční v sobotu 25. ledna 2020 v hotelu Ambassador v Praze. Na post předsedy kandidují zatím europoslanec Tomáš Zdechovský a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředseda Jan Bartošek. Bývalý dlouholetý předseda lidovců Pavel Bělobrádek oznámil, že kandidovat nebude.

Předseda Marek Výborný oznámil rezignaci již v listopadu s tím, že je ochotný zůstat v čele strany do mimořádného sjezdu. Platí, co jsem řekl, rodič je víc než politik a rodina je víc než politika. Mám povinnosti hlavně vůči svým dětem a nedokázal bych to spojit s pozicí předsedy KDU-ČSL, který musí být v plném nasazení 365 dní v roce," řekl na tiskové konferenci po jednání celostátní konference Výborný.

KDU-ČSL nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu, chybí podpora rodin i finance na sociální služby

23. října 2019, tisková zpráva KDU-ČSL.

KDU-ČSL nesouhlasí s vládním návrhem rozpočtu na rok 2020, který počítá se schodkem 40 miliard korun. Podle lidovců vláda v době ekonomického růstu dostatečně neinvestuje a naopak jen nezodpovědně utrácí.  „Místo toho, abychom se připravovali na horší časy, projídáme vlastní rozpočet,“ okomentoval návrh rozpočtu předseda KDU-ČSL Marek Výborný. 

KDU-ČSL nepodpoří návrh státního rozpočtu především z důvodů chybějící důchodové reformy, jež zadělává na velké problémy budoucím vládám, nedostatečné digitalizace a nedostatečnému plánu investovat do dopravní infrastruktury. „Samotné přidávání důchodcům je dobře, ale bez důchodové reformy je to hrozící bomba do budoucnosti všech státních rozpočtů,“ řekl na tiskové konferenci předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek, který vidí největší možnou úsporu v rámci rozpočtu právě v digitalizaci státní správy. Navíc návrh rozpočtu neřeší financování sociálních služeb - opět chybí přibližně 1,2 miliardy korun a opět hrozí nedůstojné dohadování krajů s ministerstvem financí a ministerstvem práce a sociálních věcí o dofinancování krajských i neziskových poskytovatelů.

„Když se podíváme na vnitřní strukturu rozpočtu na příští rok, tak těch investic je tam naprosté minimum. Když se podíváme například na kapitolu doprava, tak příští rok podle toho rozpočtu nebudou zahájeny téměř žádné velké infrastrukturní stavby. A to je přesně to, co potřebujeme směrem do budoucna, aby rozvoj České republiky mohl být zachován,“ zdůraznil šéf lidovců s tím, že je oblast dopravy pro vládu málo důležitá, když tento resort dostane o 12 miliard korun méně než v letošním roce. Lidovci dlouhodobě kritizují neefektivní nakládání s finančními prostředky. V době stále ještě ekonomického růstu klesá objem investic k HDP o zhruba 11% oproti krizovému roku 2012. Výše investic do vědy a výzkumu k HDP se propadá téměř o pětinu ve srovnání s rokem 2012.

Finance na obranu zůstávají daleko za slíbenou hranicí 2% HDP. Pro příští rok dostane resort obrany dokonce o dvě miliardy méně, než je rozpočtový výhled ministerstva obrany. Nedostatečného navýšení 24 milionů korun se dočká Bezpečností informační služba, jež v uplynulých dnech rozprášila síť, kterou vytvářela ruská zpravodajská služba.  Neakceptovatelné je také drastické snížení výdajů pro Národní kontrolní úřad o 204 milionů korun, který v září přinesl zprávu, že je státní rozpočet špatně připraven na případnou recesi. Lidovci také nesouhlasí se snížením financí o téměř 2,5 miliard korun pro ministerstvo zemědělství. V době, kdy se čeští zemědělci potýkají s problematickým suchem a české lesy jsou napadeny kůrovcem, vláda sníží výdaje tomuto důležitému resortu. Mezi podfinancované oblasti patří také resort vnitra, který si polepší oproti letošnímu roku o pouhých 320 milionů korun, a Národní bezpečnostní úřad, jenž místo navýšení dostane o 24 milionů korun méně.

Senátoři vrátili Sněmovně vládní daňový balíček

4. prosince, tisková zpráva KDU-ČSL.

Senát se na své 13. schůzi, která se konala 4. prosince, postavil proti vládní snaze zvýšit daně. Daňový balíček se tak vrací do Sněmovny s pozměňovacími návrhy. „Podrobili jsme jednotlivé body tohoto balíčku ostré kritice. Balíček je pro nás v této podobě nepřijatelný,“ vysvětlil pozici klubu KDU-ČSL a nezávislí jeho předseda Petr Šilar. „Přijali jsme zásadní pozměňovací návrhy, kterými chceme upozornit hlavně na nesystémové body,“ řekl Šilar. Senátoři se postavili především proti vládní snaze o zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí a podpořili také úpravy ve zdanění technických rezerv pojišťoven. Sněmovna tak má podle Šilara druhou možnost k odstranění zbytečných poplatků. „Proč chce Babišova vláda zvýšit lidem poplatek za vklad do katastru na dvojnásobek? Jaký to má smysl? Balíček vracíme Sněmovně a apelujeme na zdravý rozum a rozpočtovou odpovědnost vládních poslanců,“ vyzval Šilar.
 
Dalším bodem, který Senát projednal, byl návrh zákona, kterým se mění zákon o státní sociální podpoře. Také zde senátoři vrátili tisk do Sněmovny. „KDU-ČSL oceňuje rodiče za výchovu dětí, proto samozřejmě souhlasíme s navýšením rodičovského příspěvku o oněch 80 tisíc korun. Ovšem měřme všem stejně. Náš klub hlasoval pro to, aby se rozšířil okruh osob příjemců rodičovského příspěvku o všechny rodiče, kteří mají dítě do 4 let věku,“ shrnula postoj klubu jeho místopředsedkyně Šárka Jelínková, která je zároveň i 1. místopředsedkyní strany. „Vláda sice zvyšuje rodičovský příspěvek, ale nemají na něj dosáhnout všechny rodiny, což není spravedlivé,“ vysvětlila Jelínková, která zároveň zformulovala pozměňovací návrh, který byl přijat plénem Senátu. Podle návrhu mají na vyšší příspěvek dosáhnout skutečně všechny rodiny s dětmi do 4 let. Sněmovní verze přitom počítá s tím, že více peněz dostanou jen rodiny, které příspěvek stále aktivně pobírají. O osudu normy rozhodne opět Sněmovna.
 
Senát dále projednal poslanecký návrh novely o svátcích. V čele navrhovatelů je poslanec KDU-ČSL Jiří Mihola. „Chceme, aby 21. srpen byl památným dnem obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Je to významný moment našich moderních dějin,“ sdělila senátorka Jaromíra Vítková, členka senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva. Podle ní je důležité, aby se okupace připomínala jako událost, která zmařila naději našich občanů na lepší společenské a politické uspořádání.

Komentář KDU-ČSL: Ústavní soud zrušil zdanění finančních náhrad církvím

15. října 2019, tisková zpráva KDU-ČSL.

Ústavní soud právě rozhodl, že zdanění finančních náhrad církvím, které navrhla vládní většina ve spolupráci s KSČM, je v rozporu s ústavním pořádkem. „Je to dobrá zpráva o tom, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem,“ řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

KDU-ČSL na protiústavnost zdanění upozorňovala od samého počátku. Proto také zformovala skupinu 45 senátorů, kteří podali návrh na zrušení zákona Ústavnímu soudu. Lidovečtí poslanci také podpořili obdobný návrh podávaný skupinou poslanců ve Sněmovně. 
 
„Hlavním problémem zdanění není, že je zaměřeno proti církvím, ale že je retroaktivní – působí v čase zpětně,“ uvedl předseda senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar a dodal: „Nárok na finanční náhradu již vznikl, byl navíc podepřen smlouvami uzavřenými mezi církvemi a státem.“
 
Advokát skupiny senátorů Jakub Kříž uvádí: „Zákon se tváří jako daňový, ale ve skutečnosti jím není. Mocenská většina se ani netajila tím, že jeho cílem je snížení již existujícího restitučního nároku. Takový postup nemá v právním státě místo.“

Vedle zpětné účinnosti, a tedy porušení legitimního očekávání církví, vytýkali senátoři zákonu také jeho diskriminační charakter. Jednalo se o jediné plnění restituční nebo rehabilitační povahy, které se stát rozhodl zdanit, což zakládá nerovnost přístupu k restituentům.