Ton.JPG

6. září 2019, rozhovor.

„Jako věřící mám výhodu, že se na svět nedívám jen dvojrozměrně, ale ve 3D,“ říká Šárka Jelínková, senátorka, první místopředsedkyně KDU-ČSL, ale také místostarostka v Bystřici pod Hostýnem a zastupitelka Zlínského kraje. Ať už má však na vizitce jakoukoliv pracovní pozici nebo akademický titul, Šárka Jelínková je především ženou na pravém místě. Její životní motto čerpá z knihy Malý prince: „Co je důležité, je očím neviditelné“. Ona sama se především snaží nedat na první povrchní dojem, ale zkoumá věci z větší hloubky.

Jak jste se vlastně dostala k politice? 
Politiku máme doma nejspíš v krvi, říká o mně a mých dvou bratrech naše maminka. Všichni jsme členové KDU-ČSL, takže když se pak sejdeme u rodinného oběda, vypadá to tam podle ní jako na stranické schůzi (smích). Když už to nemůže poslouchat, požádá nás, abychom změnili téma. Podaří se nám to, ale obvykle jen na chvilku. Dříve nebo později zase sklouzneme k politice a celá situace se opakuje. 

Kdy jste vstoupila do KDU-ČSL? 

Ve svých 23 letech, psal se rok 1991 a bylo to přesně 10 let po tatínkově smrti. On sám se bohužel sametové revoluce nedožil. Dodnes toho lituji, už jen z toho důvodu, že byl ještě před mým narozením z politických důvodů vězněn a porevoluční vývoj by ho určitě moc zajímal. Přišlo mi tedy naprosto samozřejmé navázat na jeho činnost a snažit se ovlivňovat věci veřejné k lepšímu. 

Celý rozhovor čtěte zde: 

https://www.kdu.cz/getattachment/Aktualne/Ruzne/Velky-letni-rozhovor-s-prvni-mistopredsedkyni-KDU/Rozhovor-s-Sarkou-Jelinkovou_fin.pdf.aspx

rka Jelnkov.jpg

26. srpna 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. 

KDU-ČSL podporuje co nejrychlejší projednání petice za záchranu domácí péče v Poslanecké sněmovně. Do dolní komory dnes dorazilo 36 261 podpisů, které sbírala Charita ČR. „Kvalitní domácí péče je pro nás prioritou. Chceme, aby mohli starší nebo nemocní strávit těžké chvíle se svou rodinou, ne někde za plentou v nemocnici,“ upozorňuje první místopředsedkyně lidovců Šárka Jelínková. K zachování kvalitní domácí péče je ale zapotřebí zajistit pro sektor víc financí. Na to upozorňují od loňského srpna zdravotní sestry svou stávkovou pohotovostí. Zdravotní pojišťovny Charitě ČR, která je největším nestátním poskytovatelem domácí zdravotní péče, proplácejí pouze 60 % nákladů na provedené výkony. „Celé naše předsednictvo, poslanci i senátoři se k petici připojili. Šířili jsme podpisové archy, kde se dalo. KDU-ČSL upozorňuje na podfinancování dlouhodobě. Proto se nyní za petici postavíme i v Poslanecké sněmovně a budeme prosazovat co nejrychlejší zařazení na program,“ dodala Jelínková s tím, že lituje nejen sester, které musí pracovat v neadekvátních podmínkách. Ale uvědomuje si i velké riziko pro pacienty nebo seniory a jejich rodiny, kterým reálně hrozí, že jednoho dne za nimi sestra domů už nemusí přijít.

Podáním petice petičnímu výboru na konci srpna chce Charita ČR docílit projednání petice na zářijovém zasedání výboru Poslanecké sněmovny. Následně dosáhnout veřejného slyšení, a to co nejdřív, aby rozhodnutí poslanců mohlo ovlivnit už vydání připravované úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která je i podle názoru KDU-ČSL velmi nespravedlivá právě k poskytovatelům domácí péče. „My se v Poslanecké sněmovně za záchranu péče jednoznačně postavíme a rozhodně budeme jednat i se zástupci dalších poslaneckých klubů, aby udělali to samé. Domácí péče je pro seniory a nemocné mnohem lepší než ta nemocniční nebo v lůžkových zařízeních sociálních služeb. Nehledě na to, že je i pro stát levnější,“ komentuje poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský.
 
Domácí zdravotní péče se vinou zdravotních pojišťoven nachází v bezvýchodné situaci. Její dlouhodobé podfinancování je již za hranou schopnosti a dobré vůle poskytovatelů ji vůbec provozovat. Jen pro představu - Charita ČR se stará o 37 400 klientů, kteří domácí péči využívají. Bez okamžité změny systému financování domácí péče dojde k jejímu kolapsu a desetitisíce lidí zůstanou bez dostupné zdravotní péče.  Kapacity lůžek v nemocnicích nejsou dostatečné a navíc je zde péče několika násobně dražší. 1 den pacienta v nemocnici stojí pojišťovny 1 800,- Kč, jsou-li doma ve svém prostředí a stará se o ně domácí zdravotní péče, stojí péče pouhých 210,- Kč. „Kde je tedy problém? Zdravotní pojišťovny nevnímají poskytovatele domácí péče jako partnery, se kterými by stálo za to vyjednávat. Pokud nedojde k navýšení úhrad za zdravotní výkony provedené mimo lůžková zdravotní zařízení, dojde ke zbytečně dražšímu poskytování zdravotních služeb. Navíc nebudou moci pacienti zůstávat ve svém domácím prostředí,“ uzavírá Jelínková.

DSC_0794.JPG

22. srpna 2019, tisková zpráva KDU-ČSL.

KDU-ČSL spouští petici za ústavní ochranu vody a půdy, představila ji po kulatém stole na téma „Pět minut po dvanácté: Česko a změna klimatu“. Petice je dostupná na webu vodanadzlato.kdu.cz, kde jsou i konkrétní návrhy opatření ochrany životního prostředí. Součástí webu je také takzvané „Klimatické desatero“. KDU-ČSL podala návrh na ústavní ochranu vody a půdy letos v červnu. Změnu má podpořit petice, kterou bude možné ode dneška podepisovat. ​Lidovci se dlouhodobě systémově zaměřují na ochranu životního prostředí. V době problematického sucha, nedostatku vody v krajinách a kalamitního výskytu kůrovce, jenž ničí naše lesy, nabízí návrhy opatření, které by měly za následek zlepšení životního prostředí v České republice. 

Prvním a základním pilířem musí být snaha snížit celkovou spotřebu energií. Druhým pilířem je výroba elektřiny a tepla, která neprodukuje oxid uhličitý nebo je uhlíkově neutrální. Každá střecha domu nebo nákupního střediska musí obsahovat fotovoltaické panely. Důležité je hledání ekologické alternativy k pohonným hmotám. „Bioplynem z gastro odpadů nebo vyhnívacích nádrží čistíren odpadních vod je možné plnit například autobusy hromadné dopravy ve městech. Efektivně by se mělo pracovat s odpadem, protože ten se dá využít jako energetická surovina. Neméně důležité je také využívání biomasy z lesů formou spalování štěpkové hmoty,” okomentoval místopředseda KDU-ČSL a první náměstek primátorky Brna Petr Hladík. Třetím důležitým pilířem dosažení uhlíkové neutrality je schopnost zadržovat, či pohlcovat oxid uhličitý nejenom skrze naše lesy, ale také skrze plodiny na zemědělské půdě nebo technická zařízení podobná dnešním klimatizačním jednotkám, které „čistí“ vzduch. Snahu potlačit a snížit oxid uhličitý musí doprovázet změna našich měst, obcí a krajiny - zelené střechy, prostupné bloky, mezi které může vítr, zastínění oken, zadržení a vsakování vod ze zpevněných povrchů, instalace fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel jsou jen hrstkou opatření, která mění lidská sídla.

Také krajina potřebuje oživit snížením rozlohy půdního celku, masivními pozemkovými úpravami, obnovením polních cest, vrácením volnosti potokům a řekám, vytvořením jezírek a mokřadů, vysazováním remízků. Častokrát by stačilo jen přerušit staré meliorace. Tuto změnu ale nezvládnou obce samy, je to povinnost také jednotlivých krajů a celého státu. Lidovci se také zasazují o ústavní ochranu vody a ochranu půdy. „Voda je nenahraditelnou součástí našeho života a musí se využívat účelně a hospodárně. Ústavní ochrana vody tak bude znamenat nadřazení obecného zájmu o její ochranu. Ochranou půdy se myslí její zachování pro zemědělskou činnost a obživu obyvatel,” uzavřel předseda KDU-ČSL Marek Výborný. 

tiskovka Sent 1908.jpg

15. srpna 2019, tisková zpráva KDU-ČSL.

Senát schválil změnu zákona o pozemních komunikacích, která počítá s tím, že řidiči od roku 2021 již nebudou nalepovat na čelní skla svých vozů dálniční známky. Nahradí je elektronické dálniční známky, které si budeme moci koupit prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Zpravodajem tohoto tisku byl senátor František Bradáč: „Je už na čase, aby stávající kupóny byly nahrazeny modernějším způsobem. Tento nový systém navíc umožní i to, že před koncem zpoplatnění časového období bude řidič upozorněn, aby si uhradil další poplatek,” popsal podstatu novely Bradáč.

Všichni senátoři z klubu KDU-ČSL a nezávislí také podpořili rychlejší oddlužení dětských dlužníků. „Touto novelou insolvenčního zákona, jejímž spolupředkladatelem je i předseda strany Marek Výborný, umožňujeme rychlé oddlužení osob, jejichž dvě třetiny dluhů vznikly před nabytím 18. roku života. Je nutné, aby tito lidé nevstupovali do dospělého života s tímto břemenem a aby měli možnost se rychle oddlužit,” vysvětluje první místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková.

Senát dále přijal také dvě významné novely zákonů, které mají pomoci lidem s postižením. Tou první je novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kterou do Senátu přišel obhájit předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. „Novela vznikala za spolupráce s Národní radou osob se zdravotním postižením. Chceme rozšířit skupinu osob, které budou moci dostat kompenzační pomůcky jako nájezdové ližiny, roštové rampy nebo elektrické skútry. Konkrétně se jedná o skupinu osob s těžkým postižením srdce, o pacienty se závažným plicním onemocněním a osoby s těžkým postižením cév dolních končetin,” sdělil Bartošek.

Druhá novela se týká zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a zavádí novou profesi terapeuta nervových poruch. Předkladateli tohoto návrhu byli i senátoři z klubu KDU-ČSL a nezávislí Miluše Horská a Lumír Kantor. „Nová profese má přesah i do školství a sociálních služeb. Potřebujeme ji, abychom lépe zvládali inkluzi a abychom zajistili lepší dostupnost a péči pro děti i dospělé s duševním onemocněním včetně autismu,” shrnuje smysl novely Miluše Horská. Tato senátní novela nyní putuje k projednání do Sněmovny. Senát také přijal z iniciativy senátora Pavla Fischera usnesení, ve kterém reaguje na kybernetické útoky z poslední doby. Senátorky a senátoři v něm kritizují vládu za to, že v plánovaném rozpočtu finančně podceňuje oblast obrany a vyzývají ji k tomu, aby finance na obranu navýšila.

30. července 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. 

Komise Rady Asociace krajů ČR pro sociální věci žádá další potřebnou miliardu od státu na dofinancování sociálních služeb - finance totiž poskytovatelům stále chybí. Krajům zatím dorazila jen jedna miliarda ze slíbených dvou. Zástupci komise se shodli na tom, že z evropských fondů, jejichž čerpání doporučuje ministerstvo práce a sociálních věcí, dostanou dál maximálně 50 milionů.

„Informace MPSV, že byl kolaps sociálních služeb odvrácen, jsou opravdu mylné a nezakládají se na pravdě. Podle informací z terénu, které máme například od ředitelů charit a diakonií, hrozí výpadek sociálních služeb dva až tři měsíce před koncem roku," komentuje výsledky jednání komise předseda KDU-ČSL Marek Výborný. 

Celý proces čerpání evropských financí je navíc podle členů komise zdlouhavý a složitý. Kraje ale pro poskytovatele potřebují peníze urychleně. V některých regionech už totiž musí kvůli nedostatku financí poskytovatelé omezovat své služby. „V tuto chvíli už některá zařízení snižují ohodnocení svým zaměstnancům, neproplácejí odměny a hrozí i propouštění," vysvětluje Výborný s tím, že KDU-ČSL dlouhodobě upozorňuje na podfinancování sociálních služeb. „MPSV a ČSSD by v první řadě měly přestat se šířením mylných informací, že sociální služby byly zachráněny," uzavřel. 

25. července 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. 

Senátoři z klubu KDU-ČSL a nezávislí dávají dlouhodobě najevo nespokojenost s kroky prezidenta Miloše Zemana. Na 10. schůzi Senátu proto všichni podpořili text ústavní žaloby, podle něhož Zeman porušuje Ústavu ČR. „Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR,“ vysvětlil předseda senátorského klubu Petr Šilar.

Ve svém vystoupení zároveň připomněl, že jak senátorky a senátoři, tak i prezident slibují slavnostně, že budou dodržovat Ústavu. To však Zeman podle jeho slov porušuje. Podle místopředsedkyně senátorského klubu Šárky Jelínkové stojí za současnými problémy přímá volba prezidenta. „Přímá volba však nedává prezidentovi žádný mandát k tomu, aby si ohýbal Ústavu, jak se mu zlíbí,“ sdělila Jelínková.

Pro návrh žaloby hlasovalo celkem 48 ze 75 přítomných senátorek a senátorů. K Ústavnímu soudu ovšem návrh, který v Senátu našel podporu napříč kluby, doputuje pouze v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců. Ta má na projednání tři měsíce.

Na plénu prezentovala senátorka Šárka Jelínková svůj pozměňovací návrh k zákonu o důchodovém pojištění. Senátorky a senátoři souhlasí s plánovaným navýšením, s nímž přišla vláda, ale nad to chtějí ještě prosadit maminkám za každé vychované dítě 500 Kč. „Chceme tím odstranit tu největší nespravedlnost, která je v současných výpočtech důchodů, a to že matky jsou trestány za to, že vychovávaly děti, věnovaly se jim a teď za to mají menší důchody,“ vysvětlila Jelínková. Návrh však nakonec nebyl přijat. Senátorky a senátoři ovšem chtějí podnikat další kroky vedoucí k odstranění této nespravedlivosti.

Senát dále zamítl vládní novelu zákona o elektronické evidenci tržeb (EET), která především rozšiřuje evidenci na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. Předlohu tak nyní obdrží Sněmovna, která o ní opět rozhodne. Do Sněmovny byla také vrácena novela zákona o léčivech, která měla umožňovat lékařům a lékárníkům nahlédnout do lékařských záznamů pacientů. Konečné slovo budou mít  také v tomto případě poslanci.

tiskovka senat 1907 2.jpg

24. července 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. Senátoři z klubu KDU-ČSL a nezávislí nepodpoří zákon o léčivech a většina z nich je také proti novele o rozšíření EET.  Předseda Senátorského klubu Petr Šilar vyjádřil na tiskové konferenci také radost z toho, že se bude dnes od 17. hodin projednávat na neveřejném zasedání ústavní žaloba na prezidenta Miloše Zemana.

„Jsem rád, že se nám podařilo zařadit na dnešní program jednání ústavní žalobu na pana prezidenta. Všech třináct přítomných senátorů z našeho klubu podepsalo tuto žalobu,“ řekl Šilar. Většina senátorů z klubu KDU-ČSL a nezávislí nepodpoří novelu o rozšíření EET. KDU-ČSL je proti rozšiřování EET bez předchozí podrobné analýzy dopadů první a druhé vlny. 

V případě zákona o léčivech budou lidovečtí senátoři hlasovat proti schválení. „Chceme vrátit zpět do Sněmovny zákon o léčivech. Objevil se v něm na poslední chvíli ve 3. čtení přílepek od poslance Daniela Pawlase (KSČM) týkající se skladu léků, který do toho zákona nepatřil. U přílepku se jedná se o problematiku reexportu léků, výpadků v lékárnách nebo rozprodávání léků, které pak chybí v našich lékárnách, a to nemůže být řešeno tímto přílepkem na poslední chvíli “ zmínil senátor Lumír Kantor. 

Lidovečtí senátoři zítra podpoří navýšení starobních důchodů o 900 korun. „S tím jak rostou mzdy a náklady, tak je určitě nutné přidat seniorům peníze. Co nám na této novele však vadí je, že stále neodstraňuje největší nespravedlnost, a tím jsou nižší důchody žen. Část svého života se věnovaly výchově dětí a teď za to mají nižší důchody. Proto zítra podáme pozměňovací návrh, který prosazuje navýšení 500 korun pro maminky za každé vychované dítě,“ řekla 1. místopředsedkyně KDU-ČSL a senátorka Šárka Jelínková. 

Senát se tradičně také vyjadřuje k Evropské radě, ve které se rozhodovalo na přelomu června a července o obsazení hlavních pozic v klíčových evropských institucích. „Padla pozitivní očekávání od nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Layenové,“ uvedl předseda Výboru pro evropské záležitosti Václav Hampl. Podle lidoveckého senátora pak český premiér přispěl k zablokování jinak poměrně jednotné snahy o uhlíkovou neutralitu EU do roku 2050. „Podal jsem návrh usnesení, že bychom měli snahu se k této výzvě o uhlíkové neutralitě EU do roku 2050 připojit. Senát však tento můj návrh nepřijal,“ dodal na závěr Hampl. 

Untitled Catalog0091_fz.jpg

3. července 2019, komentář. Zdravotní péče se vinou zdravotních pojišťoven nachází v bezvýchodné situaci. Její dlouhodobé podfinancování je již za hranou schopnosti a dobré vůle poskytovatelů ji vůbec provozovat. Jen pro představu, např. Charita ČR se stará o 37 400 klientů, kteří domácí péči využívají. Bez okamžité změny systému financování domácí péče dojde k jejímu kolapsu a desetitisíce lidí zůstanou bez dostupné zdravotní péče. 

Jak se o ně chce stát postarat? Kapacity lůžek v nemocnicích nejsou dostatečné a navíc je zde péče několika násobně dražší. Jeden den pacienta v nemocnici stojí pojišťovny 1 800 korun, jsou-li doma ve svém prostředí a stará se o ně domácí zdravotní péče, stojí péče pouhých 210 korun. Kde je tedy problém? Zdravotní pojišťovny nevnímají poskytovatele domácí péče jako partnery, se kterými by stálo za to vyjednávat. Pokud nedojde k navýšení úhrad za zdravotní výkony provedené mimo lůžková zdravotní zařízení, dojde ke zbytečně dražšímu poskytování zdravotních služeb. Navíc nebudou moci pacienti zůstávat ve svém domácím prostředí. 

KDU-ČSL podporuje všechny poskytovatele domácí zdravotní péče a bude usilovat o nápravu a změnu systému jejího financování. Vyzýváme proto ministra zdravotnictví, aby zvýšil úhradovou vyhlášku pro domácí zdravotní péči o 40 procent. Úhrada by měla pokrývat nezbytné náklady domácí zdravotní péče tak, aby nebyla ohrožena její existence. 

Šárka Jelínková, první místopředsedkyně strany a senátorka 

20190624_085245.jpg

V úterý 25. června 2019 se v Senátu od 10:00 koná kulatý stůl k problematice financování domácí zdravotní péče, kterému jsem poskytla svoji záštitu.