20-05-18_šj-senát-blog.jpg

Dnešní doba není lehká. Dopadla na rodiny, zdravotníky, sociální služby, zaměstnance i zaměstnavatele, živnostníky, na podnikatele. V podstatě skoro na každého. Já jsem pro co nejrychlejší a nejefektivnější pomoc všem dotčeným. V Senátu jsme ale jasně odmítli, aby jedna z nejdůležitějších pomocí (vlastně kompenzační bonus) byla z rozpočtů obcí a krajů. Senátoři přijali můj návrh a nyní se o všem bude jednat ve Sněmovně. Z mého pohledu se stát chtěl jednoduše zbavit odpovědnosti.

Obce a kraje nesmí přijít o další prostředky do svých rozpočtů. Hrozí totiž reálně velký výpadek daňových příjmů.

Co by to znamenalo?

- Díru v rozpočtu obcí a krajů ve výši až 25 %.

Vzpomeňme si na slib premiéra, že obcím a krajům už se peníze brát nebudou, aby mohly investovat a naše hospodářství se rozjelo na plné obrátky. Očividně to byla lež. Obce a kraje přijdou dohromady o dalších 15 miliard. Kompenzační bonus znamená 5% výpadek. Když se podívám do tabulky Sdružení místních samospráv, tak zjistím, že například Bystřice pod Hostýnem bude mít rozpočet menší celkově o 32 milionů korun v roce 2020, kvůli kompenzačnímu bonusu o 6,5 milionů korun. Spočítejte si sami, o kolik peněz vaše obec přijde. Odkaz pro výpočet je zde

- Obce a kraje budou muset zastavit investice.

Z minulých let víme, že investice v celé zemi jsou hlavně od obcí a krajů – 50 % investic je díky nim. Investice musí zůstat vysoké. Jinak se prodlouží celá krize. Přesně to jsme viděli před deseti lety. Proto nechci, abychom to zažili znovu. Obce navíc mají dlouhodobé plány investic. Najednou je budou muset změnit nebo dokonce úplně zastavit.

- Stát se nebude chovat jako dobrý hospodář.

A to přeci má. Stát si na kompenzace může půjčit daleko levněji. Umožňuje mu to nová změna zákona o České národní bance. Kompenzační bonus má hradit stát, ne obce a kraje. Obce a kraje výpadky v rozpočtu nemohou krýt levnými půjčkami. Stát může. Více se můžete dočíst například v komentáři ekonomky a rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové, která nás podpořila.

Mnohé obce podnikatelům a živnostníkům vyšly vstříc. Odložily nebo zrušily nájmy, dovolily jim mít zdarma venkovní zahrádky, postaraly se o sociální služby, kde byl nedostatek zdravotnických a ochranných pomůcek a dezinfekce. Takhle můžeme pokračovat. Obce a kraje už (ne)jednou zastoupily v dnešní nelehké době roli státu. Vynaložily na to nemalé finanční prostředky, které jim nikdo nezaplatí, a nyní mají přijít o další peníze? Proto jsem jasně řekla NE. Spolu se senátorkou a pražskou starostkou Renatou Chmelovou a senátorem a hejtmanem Jiřím Čunkem jsme proto předložili pozměňovací návrh, který má obcím a krajům pomoci. Ministryně financí Schillerová byla samozřejmě proti. Obviňuje nás, že akorát zdržujeme pomoc pro osoby zasažené koronavirem. Kdepak. Pravda je totiž jinde. Vláda v posledních letech hospodařila na dluh, nevytvářela žádné finanční rezervy, a tak nemá nyní kde brát. A proto chce brát obcím a krajům. Navrhli jsme, ať si vláda půjčí, ať převezme svoji odpovědnost. Ministryně financí po naší kritice přišla s nápadem na další dotace pro obce a kraje, aby mohly investovat. Ptám se, proč vytvářet složité řešení, když by to šlo jednoduše. Takto stát obcím a krajům vezme peníze, aby jim je mohl zase za chvíli dát. Dává to smysl? Zároveň jim vezme svobodu v tom, aby si samy obce a kraje rozhodly, do čeho mají investovat a které projekty mají podpořit.

Už to vypadá, že si vláda chce udělat z obcí a krajů srandu. Proto lidovecký starosta jihomoravských Velatic a kandidát na hejtmana na jižní Moravě Jan Grolich zahájil sběr podpisů komunálních politiků, aby odmítli vládní návrh a podpořili náš. Pokud se chcete přidat, petici najdete zde. Už je tam takřka 300 podpisů a názory komunálních politiků se dají shrnout do jedné závěrečné věty: „Obce a kraje umí hospodařit lépe než stát. Teď za to budou potrestány. Navíc vláda něco slíbí, a pak náklady hodí na někoho jiného.“

Ještě přidávám názory některých starostů:

Josef Bazala, starosta Starého Města: „Vláda musí se starosty jednat na rovinu. Bez rozpočtu, který se už nebude měnit, nemůžeme začít investovat.“

Roman Celý, místostarosta Vyškova: „Zásadně mi vadí způsob komunikace ze strany vlády směrem k obcím. Téměř potají vytáhnout peníze z obecních rozpočtů je velmi špatným rozhodnutím. A jejich úbytek se zásadně projeví na rozvoji dané obce.“

Vojtěch Pospíšil, starosta Josefova: „Obce zcela určitě pomohou ekonomice, svým občanům a podnikatelům také, ale nemůže, a nesmí, nám to být shora diktováno!“

Chcete si přečíst o tématu trochu víc? Zde uvádím několik článků, které se celému problému věnují: 

  • E15 - Obce dotují vládní kompenzace podnikatelům. Přicházejí kvůli tomu o miliardy - článek zde
  • Hospodářské noviny - Stát bere miliardy na pomoc podnikatelům z peněz obcí, ty o novém břemenu ale nevěděly - článek zde
  • Blesk - článek zde
sarka.JPG

Sociální služby dlouhodobě bojují s podfinancováním svého sektoru i nedostatkem pracovníků. Koronavirová krize jejich problémy ukázala v jasnějším světle. Co se musí zlepšit a na co vláda zapomněla?  O tom jsem promluvila v nedávném online-rozhovoru. Sama jsem založila a do roku 2016 vedla centrum pro seniory, takže znám velmi dobře fungování sociálních služeb.

Zapomněla vláda na seniory? Jak jste vnímala informovanost sociálních služeb v prvních dnech koronavirové krize?

Je pravdou, že zejména menší poskytovatelé sociálních služeb to měly opravdu složité. Chyběly pokyny i informace, což potvrdila i Asociace poskytovatelů sociálních služeb. I když byly pokyny na začátku zveřejněné, spíše vyvolávaly zmatek a u některých poskytovatelů i paniku. Zkrátka chyběla podpora i jednotný postup.

Myslíte tedy, že byla situace podceněná?

Všechna důležitá data a informace se scházely na vládě už na konci ledna. Mimo jiné měli informace od bezpečnostních služeb i Světové zdravotnické organizace. V Poslanecké sněmovně bylo mnoho dotazů na ministry i premiéra, jak jsme na případnou krizi připraveni. A odpověď? Ano jsme, máme státní hmotné rezervy a zas tak moc se neděje. Zejména asociace poskytovatelů upozorňovala na to, že senioři jsou nejohroženější skupinou, a přitom nebyla oblast sociálních služeb zpočátku ani zahrnuta do pandemických plánů. Že to byla chyba, se bohužel ukázalo velmi rychle.

Nešlo to napravit ze strany politické opozice?

V tu chvíli jsme neměli politické nástroje, kterými by šlo situaci změnit. Apelovali jsme, vyzývali jsme – ale odezva ze strany vlády přišla opravdu pozdě, za tím si stojím. Co bylo v našich silách, byla pomoc v našem okolí se sháněním a dodáváním ochranných pomůcek. V KDU-ČSL jsme zmobilizovali síť dobrovolníků, kteří šili a rozváželi roušky, dezinfekce nebo ochranné oděvy. V tomto ohledu jsme jeli na maximum. A zároveň jsme se snažili lidem poskytovat informace a rady i přes sociální sítě.

Přišlo vám, že těch informací bylo málo?

Málo jich nebylo, o množství nešlo. Ale byly extrémně chaotické. Dlouhé tiskové konference, složité vysvětlování. Psalo mi mnoho lidí, že se v opatřeních ztráceli, nevěděli, na koho se obrátit, jaký formulář vyplnit nebo jak zvládnout péči o starší příbuzné. V sociálních službách nebyla situace o moc lepší. Obdivuji všechny pracovníky i vedení zařízení, že to i přesto velmi dobře zvládli.

Jak jsou na tom zařízení teď? Máte informace?

Základní potřeba ochranných pomůcek je teď zajištěná, nicméně spotřeba je obrovská a aktuální zásoby některých zařízení vystačí třeba na týden nebo dva. Sociální služby také neustále řeší cenu, já sama pomáhám s kontakty na dodavatele, kteří by mohli být schopní nabídnout levnější prostředky. Z nejhoršího jsou sociální služby venku, nicméně nevíme, jak se bude nákaza šířit dál. S tím je potřeba počítat.

Zvládnou to podle Vás sociální služby?

Nebýt obětavých pracovníků a dobrovolníků, tak by to nezvládly. Za to všem patří obrovský dík. Sociální péči ale bolestně chybí finance, zařízení letos obdržely od státu o 6,5 miliardy méně, než požadovaly. A to se ještě nepočítalo s tím, jak finančně náročné bude zvládnout koronavirovou krizi. Mrzí mě, že pracovníci v sociálních službách nejsou dostatečně ohodnoceni a že si třeba okolí ne vždy váží jejich práce. Věřím a doufám, že aktuální situace přinese i něco pozitivního. Že si uvědomíme, jak moc jsou některé profese důležité a jak moc velký respekt si zaslouží.

sj-senat.jpg

komentář Šárky Jelínkové

Jsem hrdá na své kolegy-senátory. Ukázalo se, že lidská solidarita a ochota dokážou pomoci více než kdejaká opatření. Určitě to vidíte i všude kolem sebe. 

Za týden se mezi senátory našeho klubu KDU-ČSL a nezávislí podařilo vybrat 400 tisíc korun. Kam tyto peníze pošleme? Do regionálních nemonic a sociálních zařízení. Například senátor Jiří Carbol pošle peníze Nemocnici Frýdek-Místek, senátorka Jitka Seitlová podpoří Nemocnici Hranice a Charitu Přerov a Václav Hampl plánuje dát peníze na sociální a nemocniční služby v centru Prahy.

Sbírka má jeden hlavní cíl - přispět na nákup kvalitních ochranných pomůcek a zdravotnických přístrojů, aby naši zdravotníci a pracovníci v sociálních službách zvládli současnou koronakrizi. V celém Senátu jsme chtěli vybrat dohromady 1 milion korun. Jsem proto ráda, že jen lidovečtí senátoři přispěli téměr polovinu. Věřím, že naše peníze pomohou tam, kde je to potřeba.

printscreemn_sarka.JPG

Změn a nových opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 je hodně. Proto jsem sepsala deset tipů, které pomohou zvládnout neůehkou a možná někdy nepřehlednou dobu koronaviru. 

1. Kam volat, když si nevím rady a mám strach? Vše by vám měli zodpovědět na bezplatné infolince 1212 nebo na infolinkách, které zřizují vaše kraje. Mohou být přetížené, tak vydržte, než se vám bude někdo moci věnovat. Pokud máte zdravotní potíže naznačující, že byste mohli být nakaženi - obrátit se můžete na krajskou hygienickou stanici nebo telefonicky na svého praktického lékaře. V opravdu krajní nouzi využijte linku 112.

2. Jsem senior. Kdo mi nakoupí potraviny či mi přinese potřebné léky? Pokud není možné, aby vám pomohly vaše děti - děti nemáte, jsou třeba v karanténě nebo vás dělí velká vzdálenost - nebojte se. Pomoci určitě mohou i sousedé. Vyzvednout vám můžou i léky na předpis, pokud zavoláte svému lékaři a požádáte ho o zaslání elektronického předpisu. Lékař vám ho zašle na jakékoli mobilní číslo a dotyčný pak může léky bez problémů vyzvednout.

3. Jsem senior a nemám nikoho, kdo by mi pomohl. Na koho se obrátit? Možností jsou nejrůznější donáškové služby a služby pečovatelských domů. Využít můžete služeb dobrovolníků či nejrůznějších organizací, center a klubů seniorů, kteří pomoc postupně nabízejí. Pokud si nevíte rady, zavolejte na bezplatnou poradenskou linku 1212.

4. Může zaměstnavatel nařídit, aby si zaměstnanec čerpal svoji dovolenou po dobu karantény? Nemůže. Karanténa nefunguje v režimu čerpání dovolené. Čerpání dovolené může být pouze dobrovolné. Karanténa je institut, který je nařízen krajskou hygienickou stanicí nebo ošetřujícím lékařem, a proto funguje v režimu nemocenské.

6. Mohu venčit psa, i když byl omezen pohyb osob na veřejnosti? Ano, venčit domácího mazlíčka můžete. Jako při dalším pohybu na veřejnosti (cesta na nákup, do práce) je však třeba dodržovat povinnost nošení roušky. Pokud jste v karanténě, venčení musí být rychlé a ve chvíli, kdy je minimální šance, že přijdete venku do kontaktu s dalšími lidmi.

7. Co mám dělat, když došlo k uzavření sociální služby, do které docházím? Pokud k tomu došlo, sami pracovníci zařízení by vás měli kontaktovat. Mají vám nabídnout jinou sociální službu a případně zjistit, jestli nepotřebujete něco dalšího. Pokud by se tak nestalo, opět kontaktujte linku 1212, kde by měli pomoci. Alternativou jsou také místní linky zřízené obcí nebo krajem. Běží například na liště během vysílání zpravodajské ČT24. 

8. Chtěl bych požádat o pomoc dobrovolníky, ale nemůžu nikoho sehnat. Můžete mi pomoci? V KDU-ČSL organizujeme dobrovolnickou výpomoc ve vše regionech. Napište nám na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Není to pouze o rouškách, můžeme vám pomoci domluvit někoho, kdo přinese nákup nebo léky. Pomáhá také mládežnická organizace Mladí lidovci. Pokud byste si nevěděli rady, napište mi na Facebooku do zpráv a společně to nějak vymyslíme.

9. Mám nárok na ošetřovné a vyplácí se i za víkendy, nebo jen pracovní dny? Ošetřovné se bude i nadále vyplácet za každý kalendářní den ošetřování (stejně jako např. nemocenské), tedy i za víkendy. Nárok na ošetřovné mají rodiče školáků do 13 let a pečující, kteří se z důvodu uzavření zařízení sociálních služeb starají o hendikepovanou osobu, se kterou žijí ve společné domácnosti. Věkové omezení stanoveno není, minimální stupeň závislosti je první.

10. Poklesl mi příjem a mám problémy s úhradou bydlení a každodenních potřeb. Co mám dělat? Můžete požádat o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Pokud vám poklesl příjem pod životní minimum anebo vám po uhrazení přiměřených nákladů na bydlení nezbyde částka životního minima, mohli byste mít na tyto dávky nárok. Pokud na příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení nedosáhnete a vaše sociální a majetkové poměry neumožňují překonat nepříznivou situaci, můžete na Úřadu práce ČR požádat o mimořádnou okamžitou pomoc. Přidělení se ale posuzuje zcela individuálně.

SJ_fotka2.JPG

komentář Šárky Jelínkové

V životě – při běžném jednání s lidmi, v práci i v politice pro mě vždy byla ohleduplnost na prvním místě. Nežijeme tu sami, máme kolem sebe rodinu, přátele, sousedy a pak i spoustu lidí, které sice neznáme, ale i tak k nim chováme úctu a vážíme si jich. Ohleduplnost by teď měla být na prvním místě pro nás všechny. Především díky ohleduplnosti totiž dokážeme zvládnout složitou situaci, kterou si nyní, nejen my Češi, procházíme.

Ještě před několika týdny jsme si nedokázali (nebo možná nechtěli) připustit, že koronavirus reálně existuje, že se rychle šíří a že neuběhne ani měsíc a ocitneme se v částečné karanténě. Nemám to nikomu za zlé, ani já sama jsem zpočátku netušila, jak moc velký problém nákaza představuje a jak dokáže extrémně rychle paralyzovat náš každodenní život. Nechci se nijak hájit, ale netušila to asi ani vláda v čele s ministrem zdravotnictví a premiérem, která poměrně dlouho vyčkávala s razantními opatřeními, až jsme se jich dočkali skoro za pět minut dvanáct.

Chcete něco změnit? Začněte u sebe
Vždy se říká, že pokud chceme něco změnit, je třeba začít u sebe. Myslím tím samozřejmě především sebe samu. To minimum, které teď můžeme udělat pro sebe a hlavně své blízké, je dodržovat preventivní opatření chránící před šířením nového koronaviru. Neměli bychom vycházet ven, pokud nemusíme. Jestliže je to nezbytně nutné, potřebujeme se například dopravit do práce, dojít na úřad nebo nakoupit, měli bychom mít vždy roušku nebo alespoň šátek.

Rouška se dá doma vyrobit velmi jednoduše, stejně tak jako improvizovaný respirátor z PET lahví. A ne, není to ostuda. Ostuda je zbytečně vystavovat sebe a své okolí riziku jen proto, že si budete na veřejnosti připadat hloupě. Věřte mi, že hloupě vám bude, pokud se dozvíte, že jste nemocí nakazili svoje starší rodiče nebo prarodiče. Situace vážně není růžová. Ostatně – k nošení roušek nebo šátků nabádá i ministr vnitra nebo vláda. Horší je, že ve videích nebo v příspěvcích, na kterých ani jeden ze členů vlády roušku nemá. Inu, chcete-li něco změnit, začněte u sebe.

Nový koronavirus nejvíce ohrožuje chronicky nemocné a seniory. Bohužel pro ně nebude mít nemoc průběh běžné chřipky a nevyleží se z ní za deset dní. Pro naše rodiče nebo prarodiče může mít nemoc velmi fatální následky. Ano, stejně jako klasická chřipka. Proti ní se ale můžeme očkovat a zpravidla velmi záhy rozpoznáme její příznaky. Koronavirus je nebezpečný v tom, že s ním můžeme třeba 14 dní v klidu fungovat, aniž bychom o nákaze věděli. A samozřejmě roznášet virus dál.

Jak budeme ohleduplní k okolí, bude okolí ohleduplné vůči nám
Jsme ohleduplní například v oblasti životního prostředí – třídíme plasty, sklo, papír. Popravdě, ani by mě nenapadlo dnes hodit skleničku od jogurtu do smíšeného odpadu. Ale nebylo to tak vždycky. Před pár lety byli lidé, kterým záleželo na životním prostředí, tak trochu exoti, co nosí přes půlku ulice odpadky v barevných taškách, a pak čtvrt hodiny u popelnic sešlapují plastové lahve. A vsadila bych se, že se na ně lidéčasto dívali skrz prsty. Ale doba se mění. Dnes je to naopak. Téměř všichni odpad třídíme a naopak na ty, kteří nosí vše v jednom pytli a hází do jedné popelnice, se mračíme.

Snad to tak bude i s rouškami. Pojďme do toho společně a vzájemně se podporujme. Udělejme něco pro sebe i své blízké. Buďme k ostatním ohleduplní. Chceme přeci, aby i ostatní byli ohleduplní vůči nám. A když chceme něco změnit…

sbirka_1.jpg

8. ledna 2020, tisková zpráva KDU-ČSL. 

Vládnout znamená sloužit. O tom je Tříkrálová sbírka, kterou pořádá Charita ČR a které je letos již 20 let. Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí v jejím rámci pořádá Tříkrálovou snídani. Senátorky a senátory tak i letos pozvali do svých úřadoven koledníky a vybírali peníze pro potřebné. Senátorka a první místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková přivítala na slavnostní snídani kromě senátorů také lidovecké poslance a další hosty, mezi nimi předsedu Marka Výborného nebo bývalého předsedu Senátu Petra Pitharta. Připomněla, že Tříkrálová snídaně se koná již po deváté. „Otevřít nejen svá srdce, ale aktivně pomoci, to je nejlepší vykročení do nového roku,“ řekla Jelínková.

Mezi hosty snídaně byl také římskokatolický kněz, teolog a přírodovědec Marek Orko Vácha „Národ nikdy nebude velký tím, jak se stará o své zdravé, ale tím, jak se stará o své nemocné,“ sdělil ve svém projevu. „S naší společnost to není tak špatné,“ začal svou krátkou řeč ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Když Češi ví, že něčemu mohou pomoci, tak to podle jeho slov dělají. Slavnostní snídani zarámovalo klavírní vystoupení Klárky Gibišové, společný zpěv písně „Narodil se Kristus pán“ a také předseda senátorského klubu Petr Šilar. Podle jeho slov musíme v naší společnosti bojovat s lhostejností. „Jen pokud s ní dokážeme bojovat, tak pochopíme, že pomáhat se vyplatí.“ Výnos senátní sbírky ještě není znám, přesto však již ale víme, že za 20 let republikové Tříkrálové sbírky se podařilo podpořit přes 15 000 projektů v rámci celé ČR a pomohl přitom na jeden milion dobrovolníků.

sp.jpg

3. ledna 2020, Deník N.

První místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková nebude na lednovém mimořádném sjezdu kandidovat na post šéfky strany. „Po pečlivém zvážení všech okolností jsem se rozhodla, že kandidovat nebudu,“ řekla Deníku N. Několik pobídek ke kandidatuře dostala Jelínková poté, co rezignaci oznámil současný předseda Marek Výborný. Kandidaturu zatím oznámil poslanec Jan Bartošek a europoslanec Tomáš Zdechovský.

DSC_6.JPG

13. prosince, tisková zpráva KDU-ČSL.

Širší vedení strany odsouhlasilo navržený termín mimořádného sjezdu, na kterém se zvolí nový předseda lidovců. Sjezd se uskuteční v sobotu 25. ledna 2020 v hotelu Ambassador v Praze. Na post předsedy kandidují zatím europoslanec Tomáš Zdechovský a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředseda Jan Bartošek. Bývalý dlouholetý předseda lidovců Pavel Bělobrádek oznámil, že kandidovat nebude.

Předseda Marek Výborný oznámil rezignaci již v listopadu s tím, že je ochotný zůstat v čele strany do mimořádného sjezdu. Platí, co jsem řekl, rodič je víc než politik a rodina je víc než politika. Mám povinnosti hlavně vůči svým dětem a nedokázal bych to spojit s pozicí předsedy KDU-ČSL, který musí být v plném nasazení 365 dní v roce," řekl na tiskové konferenci po jednání celostátní konference Výborný.

senat_6.jpg

4. prosince, tisková zpráva KDU-ČSL.

Senát se na své 13. schůzi, která se konala 4. prosince, postavil proti vládní snaze zvýšit daně. Daňový balíček se tak vrací do Sněmovny s pozměňovacími návrhy. „Podrobili jsme jednotlivé body tohoto balíčku ostré kritice. Balíček je pro nás v této podobě nepřijatelný,“ vysvětlil pozici klubu KDU-ČSL a nezávislí jeho předseda Petr Šilar. „Přijali jsme zásadní pozměňovací návrhy, kterými chceme upozornit hlavně na nesystémové body,“ řekl Šilar. Senátoři se postavili především proti vládní snaze o zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí a podpořili také úpravy ve zdanění technických rezerv pojišťoven. Sněmovna tak má podle Šilara druhou možnost k odstranění zbytečných poplatků. „Proč chce Babišova vláda zvýšit lidem poplatek za vklad do katastru na dvojnásobek? Jaký to má smysl? Balíček vracíme Sněmovně a apelujeme na zdravý rozum a rozpočtovou odpovědnost vládních poslanců,“ vyzval Šilar.
 
Dalším bodem, který Senát projednal, byl návrh zákona, kterým se mění zákon o státní sociální podpoře. Také zde senátoři vrátili tisk do Sněmovny. „KDU-ČSL oceňuje rodiče za výchovu dětí, proto samozřejmě souhlasíme s navýšením rodičovského příspěvku o oněch 80 tisíc korun. Ovšem měřme všem stejně. Náš klub hlasoval pro to, aby se rozšířil okruh osob příjemců rodičovského příspěvku o všechny rodiče, kteří mají dítě do 4 let věku,“ shrnula postoj klubu jeho místopředsedkyně Šárka Jelínková, která je zároveň i 1. místopředsedkyní strany. „Vláda sice zvyšuje rodičovský příspěvek, ale nemají na něj dosáhnout všechny rodiny, což není spravedlivé,“ vysvětlila Jelínková, která zároveň zformulovala pozměňovací návrh, který byl přijat plénem Senátu. Podle návrhu mají na vyšší příspěvek dosáhnout skutečně všechny rodiny s dětmi do 4 let. Sněmovní verze přitom počítá s tím, že více peněz dostanou jen rodiny, které příspěvek stále aktivně pobírají. O osudu normy rozhodne opět Sněmovna.
 
Senát dále projednal poslanecký návrh novely o svátcích. V čele navrhovatelů je poslanec KDU-ČSL Jiří Mihola. „Chceme, aby 21. srpen byl památným dnem obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Je to významný moment našich moderních dějin,“ sdělila senátorka Jaromíra Vítková, členka senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva. Podle ní je důležité, aby se okupace připomínala jako událost, která zmařila naději našich občanů na lepší společenské a politické uspořádání.