pedsedov.JPG

15. října 2019, tisková zpráva KDU-ČSL.

Ústavní soud právě rozhodl, že zdanění finančních náhrad církvím, které navrhla vládní většina ve spolupráci s KSČM, je v rozporu s ústavním pořádkem. „Je to dobrá zpráva o tom, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem,“ řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

KDU-ČSL na protiústavnost zdanění upozorňovala od samého počátku. Proto také zformovala skupinu 45 senátorů, kteří podali návrh na zrušení zákona Ústavnímu soudu. Lidovečtí poslanci také podpořili obdobný návrh podávaný skupinou poslanců ve Sněmovně. 
 
„Hlavním problémem zdanění není, že je zaměřeno proti církvím, ale že je retroaktivní – působí v čase zpětně,“ uvedl předseda senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar a dodal: „Nárok na finanční náhradu již vznikl, byl navíc podepřen smlouvami uzavřenými mezi církvemi a státem.“
 
Advokát skupiny senátorů Jakub Kříž uvádí: „Zákon se tváří jako daňový, ale ve skutečnosti jím není. Mocenská většina se ani netajila tím, že jeho cílem je snížení již existujícího restitučního nároku. Takový postup nemá v právním státě místo.“

Vedle zpětné účinnosti, a tedy porušení legitimního očekávání církví, vytýkali senátoři zákonu také jeho diskriminační charakter. Jednalo se o jediné plnění restituční nebo rehabilitační povahy, které se stát rozhodl zdanit, což zakládá nerovnost přístupu k restituentům.

pedsednictvo.jpg

8. října 2019, tisková zpráva KDU-ČSL.

Lidovci představili na tiskové konferenci po jednání Celostátního výboru strany daňový balíček, který má pomoci rodinám s dětmi. Navrhnou například zvýšení daňových slev na děti nebo daňové bonusy pro pracující rodiče. Spolu s tím navrhnou také bezúročnou první půjčku pro mladé páry v hodnotě jednoho milionu korun. KDU-ČSL v rámci balíčku prosazuje tři konkrétní návrhy. Prvním z nich je daňový bonus za narozené dítě. „Je to takové porodné pro pracující," vysvětluje první místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. 

Jednorázový daňový bonus by vyplatila finanční správa do měsíce po narození dítěte. Bonus může jít i do plusu, pokud už není daň z čeho odečíst. Pro první dítě činí 15 tisíc korun, pro druhé 30 tisíc a pro třetí 50 tisíc korun. Lidovci dále chtějí zvýšit daňové slevy na děti. Na první dítě ročně o 2 180 korun, na druhé o 5 430 korun, na třetí a další o 25 470 korun. Zároveň chtějí zrušit zastropování, které momentálně u daňových slev platí. Třetím opatřením je pak společné důchodové pojištění manželů nebo partnerů na dobrovolné bázi. Lidovci dlouhodobě podporují také dostupné bydlení. Navrhnou proto bezúročnou první půjčku v hodnotě jednoho milionu korun pro mladé páry, kde alespoň jeden z nich je mladší 39 let. Rodina z této půjčky bude moci pokrýt například garanci pro hypotéku (vlastní prostředky, které musí mít žadatel našetřené). Rodičům by se pak dluh snižoval - za každé dítě, o které pečují. Za první dítě by se snížil o 200 tisíc korun, za druhé o 300 tisíc a za třetí o 500 tisíc korun.

„Rodina je to nejcennější, co máme. Bohužel ne vždy se k rodinám staví se stejně laskavou chápavostí a otevřeností stát. Často na ně zapomíná, upřednostňuje zájmy velkého byznysu, rodinám hází klacky pod nohy a zbytečně jim komplikuje život. Je na čase to změnit. Česká republika si zaslouží být zemí, kde se dobře žije rodičům a rodinám,“ uzavírá Šárka Jelínková.

Untitled Catalog0091_fz.jpg

3. října 2019, tisková zpráva KDU-ČSL.

KDU-ČSL jednoznačně nesouhlasí s návrhem ministryně práce a sociálních věcí zrušit daňové zvýhodnění na manželku či manžela, kteří nevydělávají. „Je to útok na rodiny," říká první místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. „Tento nápad maximálně sebere rodinám jejich vydělané peníze. Trestat manželský pár za to, jak si svobodně rozdělí výdělečnou činnost a práci v rodině by bylo diskriminační a v rozporu se vzájemnou vyživovací povinností," doplňuje.

Odebrání slevy by přitom obzvláště citlivě postihlo ty manželské páry, kdy jeden z nich ještě studuje, je zdravotně postižený nebo nezaměstnaný, má nízký příjem z důvodu zkráceného úvazku, pracuje na statku svého manžela nebo zůstal po rodičovské déle doma s dětmi. Všechny tyto případy nelze stanovit vyčerpávajícím výčtem, a proto je zákon naprosto správně neomezuje. KDU-ČSL chce naopak posílit slevy na manželku například tím, že studující by ji mohli čerpat i jako daňový bonus. Navíc dlouhodobě prosazuje dobrovolné společné zdanění manželů. „Vládní trend zacházení s penězi daňových poplatníků se mi zdá velmi nešťastný - sebrat peníze a ty vyplatit v mnohdy nesmyslných dávkách," komentuje návrh omezit daňové zvýhodnění předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek. U návrhu se podle něj jednoduše vychází z omezené logiky, že stát daňovými slevami na protějšek bez příjmu ze zaměstnání podporuje lenost. Mnohdy jsou ale důvody zcela jiné - například jde o maminky s více dětmi v domácnosti, péče o rodinného příslušníka bez pobírání příspěvku nebo se jedná o už zmíněné drobné zemědělce.

K návrhu ministryně práce a sociálních věcí se vyjádřil i europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský: „Je to naprostý nesmysl a ubohost poškozující ženy v domácnostech. Možná kdyby vláda tolik nevyhazovala za nesmysly, nemusela by šetřit na rodinách. Stát by se měl snažit lidem nechat co nejvíce peněz, ne je ve všem zdanit."

rka.jpg

30. září 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. 

Ministr zdravotnictví by měl podle první místopředsedkyně KDU-ČSL Šárky Jelínkové zasáhnout do úhradové vyhlášky na příští rok, kterou poslal do legislativní rady vlády, a navýšit tak finance na domácí zdravotní péči. „Je důležité, aby přislíbená miliarda nezůstala ležet na účtech zdravotních pojišťoven, ale dostala se ke všem poskytovatelům," dodává Jelínková. K navýšení úhradové vyhlášky už ministra vyzvala také Charita ČR, která je největším poskytovatelem domácí zdravotní péče. Organizuje zároveň petici za její záchranu, kterou bude zítra projednávat Petiční výbor Poslanecké sněmovny.

„Kvalitní domácí péče je pro nás prioritou. Chceme, aby mohli starší nebo nemocní strávit těžké chvíle se svou rodinou, ne někde za plentou v nemocnici,“ upozorňuje Šárka Jelínková s tím, že první výsledky tlaku veřejnosti jsou už vidět. „Poskytovatelé dostanou zaplaceno za minulý a letošní rok, to je důležité. Teď je nutné řešit budoucnost. Ministr navýšil peníze na domácí péči, které ale musí doputovat poskytovatelům. Proto cesta navýšení úhradové vyhlášky," vysvětluje. Na podfinancování domácí péče upozorňují od loňského srpna zdravotní sestry svou stávkovou pohotovostí. Zdravotní pojišťovny Charitě ČR nyní sice proplatí celou výši nákladů, dříve ale dostávaly díky regulacím pouze 60 procent. Podáním petice chtěla Charita ČR docílit projednání petice na zářijovém zasedání výboru Poslanecké sněmovny. Následně dosáhnout veřejného slyšení, a to co nejdřív, aby rozhodnutí poslanců mohlo ovlivnit už vydání připravované úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která je i podle názoru KDU-ČSL velmi nespravedlivá právě k poskytovatelům domácí péče. „My se v Poslanecké sněmovně za záchranu péče jednoznačně postavíme a rozhodně budeme jednat i se zástupci dalších poslaneckých klubů, aby udělali to samé. Domácí péče je pro seniory a nemocné mnohem lepší než ta nemocniční nebo v lůžkových zařízeních sociálních služeb. Nehledě na to, že je i pro stát levnější,“ komentuje poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský. Domácí zdravotní péče se vinou zdravotních pojišťoven nachází v bezvýchodné situaci. Její dlouhodobé podfinancování je již za hranou schopnosti a dobré vůle poskytovatelů ji vůbec provozovat. Jen pro představu - Charita ČR se stará o 37 400 klientů, kteří domácí péči využívají. Bez okamžité změny systému financování domácí péče dojde k jejímu kolapsu a desetitisíce lidí zůstanou bez dostupné zdravotní péče. Kapacity lůžek v nemocnicích nejsou dostatečné a navíc je zde péče několikanásobně dražší. Jeden den pacienta v nemocnici stojí pojišťovny 1 800 korun, jsou-li doma ve svém prostředí a stará se o ně domácí zdravotní péče, stojí péče pouhých 210 korun. 

„Kde je tedy problém? Zdravotní pojišťovny nevnímají poskytovatele domácí péče jako partnery, se kterými by stálo za to vyjednávat. Pokud nedojde k navýšení úhrad za zdravotní výkony provedené mimo lůžková zdravotní zařízení, dojde ke zbytečně dražšímu poskytování zdravotních služeb. Navíc nebudou moci pacienti zůstávat ve svém domácím prostředí,“ uzavírá Jelínková.

rka Jelnkov.jpg

25. září 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. 

Pod záštitou první místopředsedkyně KDU-ČSL a senátorky Šárky Jelínkové se konal v úterý odpoledne v paláci Charitas kulatý stůl na téma „Budoucnost pěstounské péče“. Na akci, kterou organizovalo Sdružení žen KDU-ČSL, vystoupili odborníci věnující se dlouhodobě problematice pěstounské péče v České republice. Také přišli samotní pěstouni - ti popsali své osobní zkušenosti. Zúčastnění diskutovali o aktuální situaci v této oblasti a potřebných změnách směrem do budoucna.

„Tento kulatý stůl přinesl řadu užitečných podnětů a námětů, které bychom mohli využít v legislativním procesu. Budeme se určitě snažit o pozitivní změny v této oblasti, protože nám jde o otevřenou budoucnost našich dětí, které neměly to štěstí narodit se ve fungující rodině,“ řekla senátorka Jelínková.  ​

sp.jpg

18. září 2019, komentář. 

S tím, jak funguje (nebo nefunguje) české zdravotnictví, má každý z nás mnoho zkušeností. Naše zdravotní péče je kvalitní a na dobré úrovni. Loni skončila Česká republika podle hodnocení Evropského spotřebitelského indexu zdravotní péče (Euro Health Consumer Index – EHCI) na 14. místě z 35 hodnocených států. Až za námi se zůstala třeba Velká Británie. Jenže, nenasazujme si růžové brýle. Jsou oblasti zdravotní péče, které pokulhávají. A jsou i takové, které se momentálně nachází na pokraji krachu. Takovou oblastí je domácí zdravotní péče.

Není to dlouho, kdy musela moje dobrá kamarádka vyhledat lékařskou pomoc pro svou osmdesátiletou maminku. Ta za celý svůj život (vyjma krátkých pobytů v porodnici) nebyla v nemocnici, hospitalizaci proto zvládala extrémně špatně. Její stav nebyl zpočátku natolik vážný, musela ale dvakrát denně absolvovat odbornou kontrolu a „kapačky“. I přes příznivé vyhlídky se zdravotní stav maminky v nemocnici zhoršoval, byla na tom špatně hlavně psychicky. Dceři dokázala volat i desetkrát denně a asi po týdnu v nemocnici přestala úplně jíst. Možná si řeknete – chvíli to člověk vydrží, ale kdo podobnou situaci zažil, ví, že především pro starší osoby je někdy pobyt v nemocnici nepřekonatelný. Rodina tedy ihned začala zjišťovat, zda by k nim domů mohla chodit zdravotní sestra. Jenže zajistit rychle v regionu domácí péči nebylo možné, takže si kamarádka nakonec musela vzít v zaměstnání neplacené volno a jezdit za maminkou každý den. Jinak by to byla, podle jejích slov, konečná.Možná je vám takový příběh povědomý, třeba jste se s podobnou zoufalostí setkali ať už přímo, nebo jako já prostřednictvím svých blízkých. Nedostatek domácích zdravotních sester má relativně snadné vysvětlení – už teď mají poskytovatelé domácí zdravotní péče málo financí a nemůžou adekvátně zaplatit dostatečný počet sester. Ty pak logicky odcházejí jinam, upřímně i v takovém Lidlu jim totiž dají víc peněz než za těžkou dřinu v domácím zdravotnictví. Co tento sektor ještě drží, jsou zdravotní sestry, které berou svoje povolání jako poslání. Ale popravdě, bojím se, že i ty se za chvíli přepracují.

Neochota ministra zdravotnictví problém řešit je pro mě zarážející. Sice neustále zmiňuje, že výdaje na domácí péče rostou, ale tak nějak opomíjí zohlednit, že roste i počet potřebných. Česko stárne a přibývá především seniorů, kteří péči potřebují. A je pro ně milionkrát lepší, když se o ně postará sestra doma, kde můžou být se svou rodinou a blízkými. Než aby byli odloženi někam za plentu v nemocnici a jediné, co můžou dělat, je koukat z okna. A to ještě za předpokladu, že mají to štěstí a jejich postel u toho okna je.KDU-ČSL vyzvala ministra zdravotnictví, aby se postaral o to, že poskytovatelé dostanou tolik peněz, kolik na zajištění péče a na své zaměstnance potřebují. Momentálně jsou totiž vystaveni naprosto nefér podmínkám - ze zákona musí zdravotní péči poskytovat, ale už za ni nemusí dostat plně zaplaceno. Největší poskytovatel domácí péče, Charita ČR s více než 36 tisíci klienty, uvádí, že úhrady pojišťovny pokryjí pouze 60 procent nákladů. Zbylých 40 musí poskytovatel hradit ze svého. Tato situace je asi stejně absurdní, jako kdyby firma dostala veřejnou zakázku, ale stát ji uhradil pouze část nákladů s tím, že na zbytek nakonec nemá peníze.

Navíc, pokud by se měli klienty domácí péče přesunout do nemocnic, musel by nastat kolaps - kapacity lůžek ve zdravotnických zařízeních rozhodně nejsou dostatečné. Pobyt v nemocnici také stojí stát víc peněz, než pokud platí domácí péči. Den pacienta v nemocnici vychází na 1 800 korun, pokud je doma, stojí péče pouhých jen 210 korun. Kde je tedy problém? A jaké má situace řešení? Ministerstvo zdravotnictví musí co nejrychleji uzavřít dohodu s poskytovateli domácí zdravotní péče a nejlépe navýšit úhradovou vyhlášku. Tím vytvořit férové podmínky pro poskytovatele domácí zdravotní péče. Ti musí být schopni platit sestrám adekvátní mzdu, která zastaví jejich odliv ze sektoru.Upřímně, nechci se dočkat toho, že krachne domácí péče. Už teď mi situace připadá šílená a nechci si ani představovat, co by se stalo, kdyby se celý systém zhroutil. Jediné, co si představuji, je reakce vlády, jaká by asi byla? Prostě jsme to nezařídili, o vaše děti a rodiče se nemá kdo postarat – sorry jako?

Ton.JPG

6. září 2019, rozhovor.

„Jako věřící mám výhodu, že se na svět nedívám jen dvojrozměrně, ale ve 3D,“ říká Šárka Jelínková, senátorka, první místopředsedkyně KDU-ČSL, ale také místostarostka v Bystřici pod Hostýnem a zastupitelka Zlínského kraje. Ať už má však na vizitce jakoukoliv pracovní pozici nebo akademický titul, Šárka Jelínková je především ženou na pravém místě. Její životní motto čerpá z knihy Malý prince: „Co je důležité, je očím neviditelné“. Ona sama se především snaží nedat na první povrchní dojem, ale zkoumá věci z větší hloubky.

Jak jste se vlastně dostala k politice? 
Politiku máme doma nejspíš v krvi, říká o mně a mých dvou bratrech naše maminka. Všichni jsme členové KDU-ČSL, takže když se pak sejdeme u rodinného oběda, vypadá to tam podle ní jako na stranické schůzi (smích). Když už to nemůže poslouchat, požádá nás, abychom změnili téma. Podaří se nám to, ale obvykle jen na chvilku. Dříve nebo později zase sklouzneme k politice a celá situace se opakuje. 

Kdy jste vstoupila do KDU-ČSL? 

Ve svých 23 letech, psal se rok 1991 a bylo to přesně 10 let po tatínkově smrti. On sám se bohužel sametové revoluce nedožil. Dodnes toho lituji, už jen z toho důvodu, že byl ještě před mým narozením z politických důvodů vězněn a porevoluční vývoj by ho určitě moc zajímal. Přišlo mi tedy naprosto samozřejmé navázat na jeho činnost a snažit se ovlivňovat věci veřejné k lepšímu. 

Celý rozhovor čtěte zde: 

https://www.kdu.cz/getattachment/Aktualne/Ruzne/Velky-letni-rozhovor-s-prvni-mistopredsedkyni-KDU/Rozhovor-s-Sarkou-Jelinkovou_fin.pdf.aspx

rka Jelnkov.jpg

26. srpna 2019, tisková zpráva KDU-ČSL. 

KDU-ČSL podporuje co nejrychlejší projednání petice za záchranu domácí péče v Poslanecké sněmovně. Do dolní komory dnes dorazilo 36 261 podpisů, které sbírala Charita ČR. „Kvalitní domácí péče je pro nás prioritou. Chceme, aby mohli starší nebo nemocní strávit těžké chvíle se svou rodinou, ne někde za plentou v nemocnici,“ upozorňuje první místopředsedkyně lidovců Šárka Jelínková. K zachování kvalitní domácí péče je ale zapotřebí zajistit pro sektor víc financí. Na to upozorňují od loňského srpna zdravotní sestry svou stávkovou pohotovostí. Zdravotní pojišťovny Charitě ČR, která je největším nestátním poskytovatelem domácí zdravotní péče, proplácejí pouze 60 % nákladů na provedené výkony. „Celé naše předsednictvo, poslanci i senátoři se k petici připojili. Šířili jsme podpisové archy, kde se dalo. KDU-ČSL upozorňuje na podfinancování dlouhodobě. Proto se nyní za petici postavíme i v Poslanecké sněmovně a budeme prosazovat co nejrychlejší zařazení na program,“ dodala Jelínková s tím, že lituje nejen sester, které musí pracovat v neadekvátních podmínkách. Ale uvědomuje si i velké riziko pro pacienty nebo seniory a jejich rodiny, kterým reálně hrozí, že jednoho dne za nimi sestra domů už nemusí přijít.

Podáním petice petičnímu výboru na konci srpna chce Charita ČR docílit projednání petice na zářijovém zasedání výboru Poslanecké sněmovny. Následně dosáhnout veřejného slyšení, a to co nejdřív, aby rozhodnutí poslanců mohlo ovlivnit už vydání připravované úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která je i podle názoru KDU-ČSL velmi nespravedlivá právě k poskytovatelům domácí péče. „My se v Poslanecké sněmovně za záchranu péče jednoznačně postavíme a rozhodně budeme jednat i se zástupci dalších poslaneckých klubů, aby udělali to samé. Domácí péče je pro seniory a nemocné mnohem lepší než ta nemocniční nebo v lůžkových zařízeních sociálních služeb. Nehledě na to, že je i pro stát levnější,“ komentuje poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský.
 
Domácí zdravotní péče se vinou zdravotních pojišťoven nachází v bezvýchodné situaci. Její dlouhodobé podfinancování je již za hranou schopnosti a dobré vůle poskytovatelů ji vůbec provozovat. Jen pro představu - Charita ČR se stará o 37 400 klientů, kteří domácí péči využívají. Bez okamžité změny systému financování domácí péče dojde k jejímu kolapsu a desetitisíce lidí zůstanou bez dostupné zdravotní péče.  Kapacity lůžek v nemocnicích nejsou dostatečné a navíc je zde péče několika násobně dražší. 1 den pacienta v nemocnici stojí pojišťovny 1 800,- Kč, jsou-li doma ve svém prostředí a stará se o ně domácí zdravotní péče, stojí péče pouhých 210,- Kč. „Kde je tedy problém? Zdravotní pojišťovny nevnímají poskytovatele domácí péče jako partnery, se kterými by stálo za to vyjednávat. Pokud nedojde k navýšení úhrad za zdravotní výkony provedené mimo lůžková zdravotní zařízení, dojde ke zbytečně dražšímu poskytování zdravotních služeb. Navíc nebudou moci pacienti zůstávat ve svém domácím prostředí,“ uzavírá Jelínková.

DSC_0794.JPG

22. srpna 2019, tisková zpráva KDU-ČSL.

KDU-ČSL spouští petici za ústavní ochranu vody a půdy, představila ji po kulatém stole na téma „Pět minut po dvanácté: Česko a změna klimatu“. Petice je dostupná na webu vodanadzlato.kdu.cz, kde jsou i konkrétní návrhy opatření ochrany životního prostředí. Součástí webu je také takzvané „Klimatické desatero“. KDU-ČSL podala návrh na ústavní ochranu vody a půdy letos v červnu. Změnu má podpořit petice, kterou bude možné ode dneška podepisovat. ​Lidovci se dlouhodobě systémově zaměřují na ochranu životního prostředí. V době problematického sucha, nedostatku vody v krajinách a kalamitního výskytu kůrovce, jenž ničí naše lesy, nabízí návrhy opatření, které by měly za následek zlepšení životního prostředí v České republice. 

Prvním a základním pilířem musí být snaha snížit celkovou spotřebu energií. Druhým pilířem je výroba elektřiny a tepla, která neprodukuje oxid uhličitý nebo je uhlíkově neutrální. Každá střecha domu nebo nákupního střediska musí obsahovat fotovoltaické panely. Důležité je hledání ekologické alternativy k pohonným hmotám. „Bioplynem z gastro odpadů nebo vyhnívacích nádrží čistíren odpadních vod je možné plnit například autobusy hromadné dopravy ve městech. Efektivně by se mělo pracovat s odpadem, protože ten se dá využít jako energetická surovina. Neméně důležité je také využívání biomasy z lesů formou spalování štěpkové hmoty,” okomentoval místopředseda KDU-ČSL a první náměstek primátorky Brna Petr Hladík. Třetím důležitým pilířem dosažení uhlíkové neutrality je schopnost zadržovat, či pohlcovat oxid uhličitý nejenom skrze naše lesy, ale také skrze plodiny na zemědělské půdě nebo technická zařízení podobná dnešním klimatizačním jednotkám, které „čistí“ vzduch. Snahu potlačit a snížit oxid uhličitý musí doprovázet změna našich měst, obcí a krajiny - zelené střechy, prostupné bloky, mezi které může vítr, zastínění oken, zadržení a vsakování vod ze zpevněných povrchů, instalace fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel jsou jen hrstkou opatření, která mění lidská sídla.

Také krajina potřebuje oživit snížením rozlohy půdního celku, masivními pozemkovými úpravami, obnovením polních cest, vrácením volnosti potokům a řekám, vytvořením jezírek a mokřadů, vysazováním remízků. Častokrát by stačilo jen přerušit staré meliorace. Tuto změnu ale nezvládnou obce samy, je to povinnost také jednotlivých krajů a celého státu. Lidovci se také zasazují o ústavní ochranu vody a ochranu půdy. „Voda je nenahraditelnou součástí našeho života a musí se využívat účelně a hospodárně. Ústavní ochrana vody tak bude znamenat nadřazení obecného zájmu o její ochranu. Ochranou půdy se myslí její zachování pro zemědělskou činnost a obživu obyvatel,” uzavřel předseda KDU-ČSL Marek Výborný.